Útěk Rudolfa Vrby a Alfreda Wetzlera z Osvětimi

V dubnu 1944 se dvěma mladým mužům, Židům pocházejícím ze Slovenska, podařil útěk z vyhlazovacího tábora v Osvětimi (Auschwitz-Birkenau). Byl to ojedinělý čin. Jeden z mála zdařilých útěků z podobných, strašlivých podmínek.

...

Více než do jiného si takové činy vyžadovaly obrovskou vůli a sílu přesvědčení. Byl to pokus o záchranu nezměrného množství lidských životů v době, kdy hrůzné soukolí nacistického vyhlazování běželo naplno. Jako dítě jsem měl možnost díky své rodině - díky přátelským kontaktům mých rodičů - potkat několik lidí, kteří hrůzu koncentráků přežili a vrátili se po válce domů. Slyšel jsem od nich téměř až suché konstatování o podmínkách, které byly tak hrozné, že fyzicky či lékařsky vzato, nebylo možné je přežít. Tito lidé mluvili o tom, že přežili jen díky obrovské vůli. Domnívám se, že o to větší motivaci, vůli přežít a uspět s plánem útěku, měli zmínění dva nesmírně stateční muži 
Rudolf Vrba a Alfred Wetzler se po zdařilém útěku ukrývali v Žilině, kde se jim podařilo sepsat zprávu o ďábelském vyhlazovacím soukolí Auschwitz-Birkenau (Osvětim-Březinka). Tu se pak podařilo propašovat do Švýcarska a odtud putovala přes příslušné ambasády ke spojencům, zejména do Británie a USA. Dostala se také do Vatikánu. Zprávu poté vysílala BBC a šířila se v tisku. Stala se jedním z klíčových dokumentů o době nacistické hrůzovlády a o jejích zločinech.) Zde např citát:
"V době, kdy plynové komory v Birkenau běžely na plné obrátky a kdy začínaly deportace maďarských Židů do Osvětimi, chtěli Wetzler s Vrbou varovat, co ve skutečnosti znamená „přesídlení na východ“, jehož pravý smysl se nacistům v té době stále dařilo do značné míry držet v tajnosti. Věřili, že se jim tak podaří podnítit přijetí opatření, která by nacistický plán zmařila. Ani jedné z těchto tragických událostí se bohužel zabránit nepodařilo. Bez jednoznačné odpovědi zůstává otázka, proč ti, kteří byli s obsahem zprávy seznámeni, zejména pak představitelé maďarských Židů a spojenci, zatajili pravdu před oběťmi či nepodnikli dostatečné kroky k zastavení probíhající genocidy. Zpráva Wetzlera a Vrby se ale každopádně stala jedním z prvních podrobných písemných dokumentů očitých svědků o holocaustu. Potvrdila autentičnost dosavadních zpráv o nacistických koncentračních táborech, jimž se často přisuzovala malá důvěryhodnost, protože popisovaly skutečnosti natolik hrůzné, že překračovaly představivost veřejnosti. Po válce byla využita v tzv. norimberském procesu a dnes je považována za jeden z nejdůležitějších dokumentů 20. století." 
(zdroj: https://www.holocaust.cz/utek-rudolfa-vrby-a-alfreda-wetzlera/ )
V citovaném odkazu je také stručný popis života obou hrdinů příběhu, velice doporučuji nahlédnout.  Rudolf Vrba se původně jmenoval Walter Rosenberg (jméno si změnil až později). Měl po válce velice pozoruhodnou životní dráhu, stojí zato se s ní důkladně seznámit. Alfréd Wetzler napsal v roce 1964 vzpomínky pod pseudonymem Jozef Lánik. Pod názvem "Čo Dante nevidel" vyšly např. v roce 1989 v Bratislavě.

Wetzler s Vrbou naléhali na spojence, aby aspoň bombardovali železniční tratě vedoucí do Osvětimi, aby se tím ztížily transporty. Bombardování se nakonec neuskutečnilo a do jisté míry snad lze i pochopit důvody. Vojenské síly spojenců, byly napjaté na doraz. Celkově je však tragedií, že ani po zveřejnění zprávy od Wetzlera a Vrby se nepodařilo významněji zabránit nacistům v pokračování hrůz, které páchali. Zvláštní okolností také je, že ani Rudá armáda, která při svém tažení proti nacistům osvobodila v lednu 1945 Osvětim. podle všeho také nic moc nevěděla o tom, o jaké místo hrůzy ve skutečnosti šlo. "Když 27. ledna 1945 vstoupili vojáci Rudé armády do největšího nacistického vyhlazovacího tábora, byli šokováni. O existenci tábora se dozvěděli jen pár dní před tím, než k Osvětimi dorazili. Tak otřesné obrazy lidského utrpení nečekali." (zdroj zde)

...

Můj blog je však věnován především dvěma nesmírně statečným lidem Rudolfu Vrbovi a Alfrédu Wetzlerovi a jejich nezapomenutelnému činu. Čest jejich památce.

______________________________________________________

Dne 1. února 2020 byl zveřejněn v pořadu "V souvislostech" zveřejněn na Tv Noe skvělý rozhovor redaktorky Veroniky Sedláčkové s Fedorem Gálem. Host pořadu připomněl také příběh Rudolfa Vrby a Alfreda Wetzlera, a rovněž aktivitu memoriálu věnovaného jejich osobnostem, která vznikla v roce 2004. Pořad můžete zhlédnout zde: 
http://tvnoe.cz/porad/26792-v-souvislostech-fedor-gal-vzkaz-z-osvetimi

Vážnou, velmi vážnou připomínkou zmíněného pořadu a jeho hosta, pana Fedora Gála je narůstající antisemitizmus v Evropě. Antisemitizmus evropského původu, bohužel ten náš, od nějž nemůžeme  a nesmíme odvádět pozornost odkazy na antisemitizmy jiné, které jsou úplně jiného původu.

...

...