Někdo bude pracovat v Radě Evropy a jiný na zradě Evropy

"Když vono to tak u nás bylo vždycky, paní Müllerová. Za císařepána jsme měli poslance ve Vídni, kteří pracovali tak trochu pro rakouské mocnářství a tak trochu na jeho rozvrácení"

"Za všelijakejch králů a vládců, ať českejch nebo cizejch, jsme byli v něčem pro ně a v ledasčem zase proti nim. Hlavně na tom vytřískat pár krejcarů a pak jim, holomkům, pěkně podrazit nohy. Vždyť nakonec i takovej Bokůvka František, obchodník z Královskejch Vinohrad, za války věrně vydělával na dodávkách, zato po válce z něj byl vohromnej protirakouskej hrdina a československej vlastenec".
V roce 1946 jsme si sami zvolili komunisty. Když nám vládli, tak jsme úpěli pod "jejich" drtivou pěstí a málem všichni na "ně" nadávali. Jenomže ti komunisté, kteří zavinili tolik zla, nebyli nějací "oni" spadlí z Marsu, byli z nás a žili mezi námi. Když jsme se v roce 1989 komunistické vlády zbavili, tak jsme najednou byli skoro všichni národem odbojářů. A když u nás konečně komunisté nevládnou, tak je pro změnu zase volíme. (Ovšem, z vypečených normalizačních komunistů se v roce 1990 šmahem stali ještě vypečenější kapitalisté. Přesně takoví, jaké sami popisovali ve svých ideologických příručkách: mafiánští, bezohlední a nenažraní).
Z té "cizácké" Evropy si MY (pár vyvolených) rádi vycucneme dotace a šábneme se o ně umaštěnýma rukama, ale jinak je pro NÁS (tytéž vyvolené) Evropa "zlý a špatný prohnilý moloch". Asi jako když čacký Olda Šetrhend říkal o banditech, že jsou zlí a špatní a proto musí být tvrdě potrestáni. Sotva jsme se dostali do Evropské unie, už ji spěcháme rozkládat a jen co jsme se vymanili z područí "velespásných" říší z Východu, už jim zase lezeme do chomoutu.
"Co na to já, nešťastná vobyčejná ženská, pane Švejku? Tohle není žádnej fór, když to nemá ani pěknej konec ani veselou pointu!"
"Podívejte, my to tak prostě máme, paní Müllerová. Nám třeba císařpán fajnově přispěl na stavbu Národního divadla a jak jsme se mu odvděčili... Zdalipak mu zbyl po roce 1918 někde u nás aspoň drobnej pomníček?" 

...............................................................................................................................
Ono by to asi chtělo začít být konstruktivními partnery, kteří jsou oporou celku. Aktuálně se to velice týká našeho členství v EU a severoatlantického partnerství. Máme přeci možnost podílet se na společném dění věrohodně a s rovnou páteří. Kdybychom nakrásně měli znovu formulovat své základní pozice a postoje, tak si můžeme být jistí, že pověst nespolehlivých, dvojtvářných partnerů mezi naše národní zájmy rozhodně nepatří.

.......