Námořník, chodec, poutník Jan Jílek 15. 12. 1950 – 29. 6. 2019

Izajáš 42:16  „Slepé povedu cestou, již neznají, stezkami, o nichž nic nevědí, je budu vodit. Tmu před nimi změním v světlo, pahorkatiny v rovinu.“ 

...

Na požádání paní Radky zveřejňuji parte Jana Jílka, námořníka, chodce, poutníka světem, člověka, který si stál na svém. Autora knih, publicistu, zajímavého, výrazného blogera. Člověka, který velkou část svého života věnoval pomoci jiným.
Přikládám dopis na rozloučenou, který napsali jeho nejbližší a byl čten při pohřbu v pátek 5. července 2019. Vzpomínku věnuji Janovi opravdu rád a zároveň tak činím s pohnutím a velkou účastí. Raději bych teď zůstal v tichu, nenalézám slova. Ale rozhodně bych připomněl krásný, oduševnělý blog Tomáše Vodvářky.
...

...

Dopis na rozloučenou (rozklikněte zde)Součástí parte je rovněž informace o konání zádušní mše a vzpomínkového setkání v září 2019

_____________________________________________________________________

Jan Jílek měl rád písně, měl vlastní charakteristický vkus a výběr, který mi byl hodně blízký. Nejoblíbenějšími z nich pravidelně doprovázel své blogy. Rád bych proto připomněl aspoň některé. Na Janovu poctu, ať spočine v zahradách radosti a světla. U Boha je posledním slovem radost.

...

...
...

...
...

...