Naděje je rozměr duše

Havlovské téma klidně i podruhé, potřetí... Vím, že to je pro některé spoluobčany zcela mimořádným potěšením, proto také píšu.

...
Upozornění pro milé a zvláště chápavé čtenáře: Tento text v žádném případě není nasazováním svatozáře Havlovi ani nikomu ze současníků. I velcí lidé mají kupodivu své chyby a třinácté komnaty. Jaký to div, že jsme všichni chybující!

...

...

"Naděje není předpovědí budoucnosti. Je to rozměr duše". (V. H.)
 

Krásný citát o naději a duši... To je Havel. Komunisté dlouhá desetiletí lidskou duši potírali. Mysleli si, že ji udusí násilím nebo si ji koupí přihlouplým "socialistickým blahobytem" ve stylu toaletní papír z cárů Rudého Práva a mandarinky jednou za rok.

"...Tato ideologie má zvláštní hypnotickou přitažlivost. Bloudícímu člověku nabízí snadno dostupný 'domov': stačí ji přijmout, a rázem je vše opět jasné, život dostává smysl a z jeho horizontu mizí tajemství, otázky, neklid a osamělost. Za tento levný 'domov' platí ovšem člověk abdikací na vlastní rozum, svědomí a odpovědnost..."  (V. Havel, Moc bezmocných). 
 

Do jejich"budovatelského úsilí" jim najednou přijde nějaký Havel, kterého chtěli nechat potichu umřít ve vězení. Človíček, který jako jeden z bezmocných zvítězil nad domněle mocnými,.Protože všechno to utrpení ve vězení, perzekuce a špinění, všechny ty jejich hnusné "metody" nevyhrály. Byly poraženy.
Jejich nedávný vězeň promluvil o pravdě a lásce vítězící nad lží a nenávistí.

Havlův způsob myšlení navazuje na dávné kulturní a duchovní kořeny, z nichž dodnes žije naše civilizace. V biblickém smyslu není prorokem ten, kdo umí předpovědět budoucnost, ale ten, kdo srdcem i duší naslouchá Božímu hlasu. Také proroctví je dimenzí duše.
Ne, rozhodně nedělám z Havla světce ani proroka, byl to člověk z masa a kostí, také - jako všichni jiní - slabý a selhávající, chybující a nezkušený v takzvané "velké politice" plné falše a podrazů. A přesto člověk živého ducha, člověk citlivý na naději, pravdu, svobodu... 
(To by snad vážně chtěl někdo žít v beznaději, lži a nesvobodě?)
 

Zde jsou velice aktuální slova, dokonale sedící na současné podivné propagandistické boje proti svobodnému světu:
"Zatímco život směřuje ze své podstaty k pluralitě, k pestrobarevnosti, k nezávislé sebeorganizaci, prostě k naplnění své svobody, post-totalitní systém vyžaduje naopak monolitičnost, uniformitu, disciplínu." (V. Havel, Moc bezmocných)

...

"Každý, kdo někdy vyzkoušel nežít ve lži, už většinou nechce žít jinak. Je to často drsné, někdy člověk platí cenou nejvyšší, jindy třeba „jen“ několikaletým vězením. Odměnou je ale sebeúcta a radost ze života." (takové je tajemství moci bezmocných)

...

...