Mrzké čmoudy z moci pekelné

Zavzpomínal jsem na film Cech panen kutnohorských. Zvláště na epizodu, kterak se známý "frejíř a vína pitel" dostal kvůli dýmce až před císaře.

Člověk vypouštějící z huby dým si škaredě koledoval. Mohlo to s ním opravdu zle dopadnout:
"Viděli jste, plivá oheň! Ďábel!" "Je spolčen s nečistými duchy, vezměte mu ten ďábelský nástroj!"  "Za tohle půjdeš k soudu!" "Ďábel ho převedl, ubožáka..."
 

UPOZORNĚNÍ: TENTO BLOG NENÍ PROPAGACÍ ZLOZVYKU KOUŘENÍ. Stejně tak nemám ani nejmenší úmysl hádat se s lékaři či zpochybňovat poznatky o tom, že kouření škodí zdraví.
Jsem nekuřák, doma máme ryze nekuřácký provoz a vůbec nic nám nechybí. Je jen dobře, že se nekouří ve vlacích a mám rád čisté, nezačouzené restaurace. Například s dětmi bych určitě ani do žádné jiné nešel. Ale sám za sebe snesu občas i posezení v typických starých hospodách s hutnou atmosférou, kam ty dýmové clony nějak patří.
V obecném smyslu je kampaň proti kouření na veřejnosti správná. Na dětská hřiště, do kin, galerií, zoologických zahrad, na sportovní stadiony či na další podobná místa čmoud a vajgly zcela určitě nepatří. A přesto si myslím, že plošný zákaz ve všech restauračních zařízeních není tou nejsprávnější cestou. Fakt se "těším", až jednou zakážeme v kavárnách kávu. Ono totiž zakazovat (a pak pro porušení zákazu trestat) je pro ouřad jaksi nejsnazší a nejpohodlnější.

Možná rozumnější a stravitelnější je stávajíci rakouský model, v němž se hospoda do určité plošné výměry může ustanovit buď jako kuřácká nebo jako nekuřácká. Přílišný radikalizmus a fanatický "boj proti všemožným neřestem světa" může taky škodit zdraví.
Závěrem povzdech: Kéž bychom se aspoň trošku horlivě snažili být civilizovanou společností v mnoha dalších, dosud hodně zanedbávaných a přehlížených věcech...