Když oni na nás vletěli s tanky, měli jsme aspoň možnost odpovědět v hokeji

Na ČT 1 běžel dnes večer (29. 4. 2018) pořad GEN - Galerie elity národa s hokejovým brankářem Jiřím Holečkem. Připomněl mi jedno období našich relativně nedávných dějin. Byl jsem moc rád.

Jiří Holeček zavzpomínal na atmosféru doby po okupaci ze srpna 1968, kdy naše hokejová reprezentace sehrála řadu legendárních zápasů proti Rusům (Pardon, Sovětskému svazu, abych byl po evropsku a po demokraticku politicky korektní 8-)
"Když oni na nás vletěli s tanky, tak jsme měli aspoň tu možnost oplatit jim to v hokeji. Strašně moc nám záleželo na tom, abychom jim dali najevo, jak nám vadí všechno to zlé, co nám provedli. Byla to myšlenka, která nás v zápasech proti nim držela". 
V roce 2018, kdy si budeme připomínat smutné (stále mrazivé) 50. výročí přepadu půlmilionovou armádou a kdy čelíme prapodivné hybridní válce vedené proti našemu národu a proti naší zemi ze stejných končin jako tehdy, je právě tahle hokejová vzpomínka velice příhodná. Jestliže slyšíme z různých stran řeči o vlastenectví, pak si tedy české vlastenectví dnes především nesmí nechat líbit tu špinavou propagandu, jejímž cílem je nás rozeštvat, oslabit a ovládnout. Potřebujeme podobnou semknutost a odhodlání, podobné zdravé vlastenectví a podobou hrdost, jaké předvedli v dané době naši hokejisté. Jsem proto České televizi za pořad se vzpomínkami Jiřího Holečka moc vděčný.

..............................................................................................................................................
Abych naši krásnou veřejnoprávní televizi jen nechválil:
Na ČT 24 jsem se téhož večera "dozvěděl", že údajně naši senátoři nerozumí problematice ústavy a referenda. Proto prý bude nezbytné uspořádat pro ně školení, při němž se jim náležitě vysvětlí, jak převelice osudově nezbytně naše demokracie referendum potřebuje. Vzápětí dostal prostor naslovovzatý odborník, který autoritativně stanovil, že takové referendum prý musí být "decizní"  (hezký výraz, ještěže ty odborníky máme!). Tedy, že výsledek referenda bude znamenat pro senát a poslaneckou sněmovnu rozhodující nezvratnost. Že instituce zastupitelské demokracie, která je základem našeho ústavního systému, by měly být referendem deklasovány na povinné odkývání jakékoliv hovadiny, která by mohla z lidového hlasování vzejít. Nehledě na riziko extremistických pokusů o referenda všeho druhu (ne-li druhu nejhoršího).
Nezbavím se přitom dojmu, že celá šaráda kolem referenda je úzce účelová a že jediným smyslem tlaku na jeho zavedení je pokus vyvést naši zemi z mezinárodních organizací (EU a NATO), které jsou zásadní pro naši bezpečnost a pro normální svobodnou budoucnost naší země. Je tu reálná hrozba, že údajnými "demokratickými mechanizmy" zničíme nejenom naši přítomnost, ale zejména budoucnost našich dětí. Kdyby byla pravda, že by se na "posouvání vědomí veřejnosti" takto neblahým směrem podílela také veřejnoprávní televize, pak je opravdu nejvyšší čas se vzpamatovat a zastavit se na okraji propasti dokud to ještě jde.

...........................................................................................................................................