Když král Lávra pronese vánoční poselství pokoje a míru

Král Lávra se nechal slyšet, že prý už má plné zuby zákeřných provokací bezvýznamné "Okrajové zemičky"   

On tu zemičku už beztak drží pod krkem, sebral jí kus území, ale přesto ji důrazně varuje, aby se neopovážila provokovat. Protože jinak by se musel na ni vrhnout se svým mírumilovným vojskem. Čistě jenom z posvátné povinnosti zajistit dobro pro lidstvo.

......................................................................................................

Kdysi jsem četl příběh, jak Karel Veliký, po bezprecedentně mírumilovném umravnění Sasů, pojal úmysl vlídně srovnat do latě drzé slovanské Beheimáry. Za tím účelem poprosil své dvorní literáty, aby ho přesvědčili o nezbytnosti další dobrotivé civilizační mise. Role se chopil básník. Poeta Saxo:
"Anno 805, indicta 12. Natio Sclavorum studio satis asperi bella, quos Beheimare vocitant, in se levitate procaci irritans Francos, Caroli commoverat iram“
Překlad: "Roku 805, v indikci 12. Slovanský národ, jenž válkou je sdostatek divý, bývá nazýván Beheimare, je drzý a nespolehlivý, pokouší se dráždit Franky a popudí na sebe hněv Karlův".

Když chce velká, mocná země válčit proti jiné, menší a slabší, musí vyhlédnutou oběť předem ocejchovat jako ohavného provokatéra. Válčit je samozřejmě špatnost, ale zatnout típec kdejakým drzým Beheimárům, toť přeci svatá povinnost imperátora! 
......................................................................................................
Bajka na závěr
Je zimní večer, Hryhyr sedí s rodinou kolem stolu. Ze sousední vesnice přijíždějí Denní Beránci, obklíčí dům a házejí kameny do oken.
Sklo řinčí, lidem v domě padají šutry na hlavu a Beránci volají: "Hryhyre, ty nás hnusně provokuješ! Jestli nás provokovat nepřestaneš, vlítneme na tebe!" Čistě náhodou jde kolem místní týpek Vaska, tajný kámoš Beránků. Spiklenecky na ně mrkne a vejde dovnitř. Pak vyjukne z rozbitého okna a strouhá mrkvičku. V té chvíli Beránkům dojde jejich příslovečná trpělivost. Spravedlivě rozmlátí nejenom Hryhyrův dům, ale i celou vesničku. 
Odjakživa platí, že oběť agrese si za všechno může sama. Zkrátka neměla provokovat. Kam zmizel Vaska a kde se znovu objeví, aby svým kámošům dobře posloužil, to je vážná otázka vepsaná do hlubin vesmíru.
A přitom by stačilo tak málo. Přeji pokoj a štěstí oné údajně "Okrajové" zemi. Přeji pokoj Hryhyrově domu, jeho rodině i vesničce, v níž bydlí. Přeji pokoj také králi Lávrovi. Kdyby měl pokoj v srdci právě on, měli by pokoj i sousedé. Vždyť od čeho jinak máme takové svátky, jako Vánoce...

.......