''Finské hranice zákeřně přepadly mírumilovnou Rudou armádu''

K 80. výročí vítězných finských bitev ze 7. a 8. ledna 1940 na Raatské cestě a u města Suomussalmi, jimiž skončila první fáze Zimní války

...
"Chytráci jsou koneckonců nekonečně hloupí"
(Masaryk, v knize Karla Čapka Hovory s T.G.M.)
Stalin předvedl značný nerozum, když oslabil Rudou armádu krvavými čistkami a zbavil ji desítek tisíců velitelů. Naopak se do zodpovědných pozic dostali vojensky nekompetentní politruci, jejichž zásahy do velení nebyly zrovna nejšťastnější..
Stalin se domníval, že s armádou velké početní a materiální převahy nad Finskem rychle zvítězí. Představoval si blitzkrieg dle Hitlerova vzoru ze zářijového útoku na Polsko. "Kapitulace Helsink se předpokládala na 21. prosince jako dárek pro Stalina k jeho šedesátinám".

Záminkou k útoku na Finsko se stal Sověty zinscenovaný incident provedený dle nedávného nacistického vzoru. Viz útok převlečené německé jednotky na vysílač v Gliwicích, který byl záminkou k útoku na Polsko v září 1939, versus Mainilský incident, při němž Rudá armáda 26. listopadu 1939 spustila dělostřeleckou palbu na vlastní, sovětskou příhraniční obec Mainila, z čehož bylo obviněno Finsko. Je vidět, jak si země sbratřené paktem Ribbentrop-Molotov vzájemně vypůjčovaly zákeřnost v metodách. Nacisticko komunistické sbratření se však projevilo také tím, že Německo blokovalo možné trasy dodávek pomoci, čím přepadenému Finsku ztížilo obranu proti obrovské přesile. 
Příznačná je perverzní propagandistická řeč útočníka. Molotov označil brutální sovětské bombardování Helsink, kdy pumy zabíjely bezbranné civilní obyvatelstvo, jako "shazování košů s chlebem". Považuji za nezbytné právě tento aspekt vypíchnout, protože podobně cynická, zvrácená řeč, při níž jsou jevy označovány naprosto protikladnými názvy, je typickou metodou komunistické propagandy. A jisté tendence k témuž se projevují i v současné propagandě ruské. Je třeba vědět, s kým máme v mezinárodních vztazích do činění a jakou nevážnost přikládá daný stát pravdě.
VŠICHNI, kdo byli kdy přepadeni Sovětským svazem nebo Ruskem, si VŽDY za své přepadení mohli sami, zkrátka jejich hranice hnusně provokovaly a bylo třeba je potrestat posunutím hluboko do vnitrozemí drzého provokatéra. Třešničkou na dortu je samozřejmě dogma, že "socialistické země nikdy neútočí, vždy se jen brání a proto nikdy nevedou nespravedlivé války" :-D

...

Úspěšná finská obrana v lednu však nebyla ukončením Zimní války. Rudá armáda zreorganizovala síly a zaútočila znovu v únoru.1940. Díky drtivé početní a materiální převaze si agresor vynutil výrazný postup v oblasti Karelské šíje, ale 12. března byly obě armády ve stavu totálního vyčerpání. Boje se zastavily a 13. března 1940 došlo k podpisu pro Finsko velice nevýhodného Moskevského míru. SSSR nakonec částečně dosáhl svého cíle a donutil Finsko k územním ústupkům, což však bylo za cenu obrovských ztrát na životech a vojenské technice, Dárek Stalinovi v podobě obsazení Helsink se nekonal, zato však byl agresor - Sovětský svaz vyloučen už 14. prosince 1939 ze Společenství národů. Jako zlý a nedomyšlený hazard se útok na Finsko ukázal ve svých dalších důsledcích. Pošramocení pověsti Rudé armády, její neobratné velení a slabá bojeschopnost, byly signálem pro nacisty, aby se odhodlali k útoku na SSSR v následujícím roce, v červnu 1941. Stalin svojí nepříliš moudrou a málo předvídavou politikou sám do značné míry zavinil nacistické přepadení své země a nezměrné strádání jejích obyvatel. 
Zatímco Finsko, přestože nakonec nenávratně ztratilo značnou část území proti stavu z roku 1939, svojí houževnatou obranou posílilo vlastní hrdost a soudržnost občanů. A získalo výrazně větší mezinárodní prestiž. 

...

_______________________________________________________
Poznámka pod čarou: Tento text je věnován Zimní válce z let 1939-40 a nezabývá se následnými peripetiemi Pokračovací války z let 1941-44. Zbytečné a sem nepatřící proto budou poznámky v diskusi na její téma. Každý si může období let 1941-44 reflektovat sám na základě dostupných údajů a může o tom psát blogy do libosti. Ne však zde, prosím
Cílem finské spolupráce s Německem bylo jednak znovuzískání území podstoupených SSSR po Zimní válce, jednak a především zajistit na dohlednou dobu svoji bezpečnost před stále agresivnější politikou SSSR, který se hrubě vměšoval do vnitřní i zahraniční politiky Finska, porušoval mírové podmínky domluvené po zimní válce a vznášel stále nové požadavky vůči Finsku. Navíc postup SSSR při vyvolání a gradaci petsamské krize už minimálně hraničil s válečným aktem. Finové nazvali tuto válku „pokračovací“ proto, že ji považovali za pouhý logický důsledek a pokračování zimní války (cit. dle wikipedie)