Proč vyvolávají naši militaristé škodlivou válečnou paniku?

Zelené mozky na ministerstvu národní obrany a na generálním štábu armády kazí náladu občanů, i tak již mizernou, ještě panikářským nápadem zavedení všeobecné civilní obrany proti hrozícím válečným hrozbám.

Dnešní stav naší obranné politiky a vojenské doktríny, pokud nějaká kvalifikovaná vůbec existuje a není-li určovaná jen podle válečné doktríny NATO, je nedostatečný.

Naše miniaturní profesionální armádička je orientována především na mise NATO v zahraničí (v menší míře pro mise OSN), ale nemá potenciál vlastními silami zajistit obranu vlastního území, ani jeho občanů.

Naproti tomu organizovaná občanská civilní obrana by byla žádoucí, ale s jiným, i mírovým posláním. Neměla by být řízena ministerstvem obrany, ale ministerstvem vnitra, a zaměřena na prevenci a řešení krizových situací nejen válečných, ale způsobených živly, epidemiemi, technickými haváriemi, dopravními nehodami apod. Měla by úzce spolupracovat s policií a s hasiči z HZS.  

Pro posílení schopnosti válečné obrany státu by měla být obnovena povinná vojenská prezenční služba pro všechny zdravotně schopné muže. Asi v trvání cca 6 měsíců a následovaná periodickými cvičeními vojáků v záloze.

Podobně, jako je tomu ve Švýcarsku, by profesionální armáda (dnešní) moha mít jen vysoce specializované útvary a velení, a nespecializovaní záložníci by měli tvořit domobranu, určenou výhradně pro službu na území ČR. Tak by mohla naše armáda, plnit jak úkoly planoucí z členství ČR v NATO, tak operativně a účinně ubránit naše obyvatelstvo v případě akutního ozbrojeného ohrožení vnitřního.

Občanské složení domobrany by také bylo zárukou, že nebude zneužita pro násilné potlačování občanských projevů nesouhlasu s některými protilidovými politikami vlády.

Tak by dnešní režim v ČR také prokázal, že se nechce jen udržet u moci, ale poctivě sloužit pro budoucnost všech jejích občanů.