Nejen neuspokojené ženy se utíkají k orientální filosofii

Svět je po zhroucení komunistického bloku ještě nebezpečnější a nevyzpytatelnější než před tím. Kvalita života lidstva se nejen nezlepšuje, ale zrychleně se zhoršuje. Roste materiální i duchovní bída rostoucí populace, množí se sociální a etnické konflikty a stupňuje se jejich rozsah a krutost.

Kořistnické devastování přírody vážně ohrožuje kvalitu života i těch nejbohatších. Celé populaci je vnucován konzumní způsob života, upadá morálka, roste násilí a zločinnost. Nejprozíravější intelektuálové a politikové si to stále naléhavěji uvědomují a snaží se najít pozitivní východisko. Jejich myšlenkové pochody se však často ubírají po bludných cestách, které nevedou ke kýženému cíli. Jejich společnou chybou je, že nemají oporu ve světovém názoru odpovídajícím realitě. Mnozí profesionální i amatérští filosofové spatřují své poslání ve spekulativním pitvání dílčích problému a nikoli v odhalování obecně platných zákonitostí jejich vztahů a vývoje. Propadají filosofickému idealismu a úzkostlivě se vyhýbají sebemenšímu podezření z materialismu, zvláště marxovského. Příkladem budiž názor politologa Timothy G. Ashe z Velké Britanie, že je třeba vytvořit světový řád, vystavěný na morálních pravidlech, společných všem náboženstvím. Podle něho by bylo třeba se vrátit o plných 1000 let zpět a světový řád pro 21. století začít znovu budovat na základě deistického obrazu světa!

K napsání tohoto blogu mne vyprovokoval článek v MAGAZÍNU PRÁVA z 20. března 2012 – Smrt, jedno z posledních tabu, autorky Lucie Jandové.

Mnoho dnešních intelektuálů (a zejména žen, které jsou naladěny více emociálně než racionálnější muži) postrádá ucelené společenskovědní vzdělání a tak si heureisticky dodatečně formuje světový názor. Většinou při tom podlehnou módním „naukám“, šířeným populárně-vědeckými nebo zábavnými časopisy, či dokonce bulvárními medii. Dalšími „seriózními“ zdroji jsou jim časopisy a publikace vydávané církvemi a náboženskými sektami a přednášková turné různých „věrozvěstů“ těch „jedině pravých filosofií“ a náboženství. Překvapující na myšlení našich současníků je, že po více než dvou stech let existence evropského filosofického racionalismu a humanismu došlo k takovému jeho úpadku, že lidé stojí bezradně před problémy světa a jeho budoucnosti. Intelektuální elity vykreslují různé scénáře nevyhnutelně katastrofického vývoje světa a uchylují se k mystickým naukám staro- a středověkého Orientu a raného křesťanství.

Tento stav poznání a mysli populace vyhovuje politicko-ekonomické oligarchii, která ovládá dnešní svět. Ta, ač explicitně nevysloveně, přesto fakticky formou cílené deformace školského systému, selektivní podpory idealistických filosofických škol a zaměřením vzdělávacích a informačních medií (která všechna politicky i ekonomicky ovládá) tento stav podporuje. Vládnoucí oligarchii iracionální filosofie vyhovuje, protože ji umožňuje snadnější ovládání dezorientovaného davu!

K porozumění stavu světa a s tím ke skutečnému osvobození individua vede jiná cesta (jen ten, kdo zná, je skutečně svobodný). Je to cesta věcného a kritického poznávání všech reálných, měřitelných a reprodukovatelných jevů a jejich logických a příčinných souvislostí metodikou vědecké práce. Zkoumání, které tomuto požadavku nevyhovuje, zůstane vždy jen neplodnou spekulací bez reálné hodnoty.

Člověk je pouze jedním z živočichů na planetě Zemi. Jeho darwinistický vývoj jako živočišného druhu vedl k rozvoji jeho intelektu, vytvoření jazyka jako prostředku komunikace mezi jedinci, prostředku abstrakce a materializace myšlenkových pochodů, a ke stále sofistikovanějšímu uspořádání lidské společnosti. Jako vždy v průběhu uplynulého vývoje, jsou dnešní problémy lidstva jen problémy přežití jednoho živočišného druhu v konkrétních existenčních podmínkách. Lidstvo, jeho elity, proto musí analyzovat a co nejvěrněji vysvětlovat objektivní realitu a co nejpřesněji prognózovat perspektivy jejího vývoje. Pouze tak bude možno globálně přijmout a prosazovat pravidla harmonického soužití všech lidských komunit, přirozených i politicky determinovaných, společenských vrstev a jednotlivců. Pokud se to nepodaří, kvalita života lidstva bude upadat a bude totálně ohrožena existence člověka jako živočišného druhu i všech vyšších forem života na Zemi vůbec. Nedílnou součástí toho musí být i trvalé usilování o fungování demokratických mechanizmů a institucí, o skutečnou demokracii a právní stát, založený na obecně platných morálních principech.

Pro racionálně vzdělané lidstvo nemůže být náboženská argumentace věrohodná. Proto je nutno argumentovat v souladu s vědeckým výkladem světa a existence lidské společnosti.