Míří svět do Apokalypsy evangelisty Jana?

Hrozí mi, že budu označen za senilního „proroka“, který ke stáru podléhá biblickým katastrofickým vidinám, sepsaným neznámým autorem počátkem prvního tisíciletí po Kristu.

Citát z wikipedie:

Ve skutečnosti se jedná o několik samostatných autorů. Zatímco Janovo evangelium je z nich pravděpodobně nejstarší (napsal je - snad až na poslední kapitolu - jeden člověk), Janovy listy pocházejí z jiného pera, ale ze stejné školy, neboť odrážejí velmi podobné myšlení a teologii. Naopak Zjevení svátého Jana, paradoxně jediný spis, kde se autor představuje jako „Jan", bývá často z Janových spisů vydělován pro svůj zásadně odlišný charakter a teologii. Zatímco Janovo evangelium se vyznačuje „uskutečněnou eschatologií“. Zjevení působí dojmem, že eschatologie je otázkou konce časů, který má teprve přijít. Proti tomuto rozšířenému názoru však také zaznívají námitky (viz např. Eugenio Corsini), které vycházejí právě z předpokladu, že Zjevení jako janovský spis odráží stejnou teologii (a eschatologii) jako ostatní Janovy spisy, a vychází z toho i při výkladu knihy Zjevení.

Jsem však přesvědčen, dnešní lidstvo si nebere poučení ze Zjevení Janova (Apokalypsa) :

Citát:

Zjevení

Janovo

Zjevení 20

Tisíc let

20 Potom jsem uviděl anděla sestupujícího z nebe, který měl v ruce klíč od propasti a veliký řetěz. Ten se zmocnil draka, toho dávného hada, jenž je ďábel a satan, a svázal jej na tisíc let. Uvrhl ho do propasti, zamkl a zapečetil ji nad ním, aby už nesváděl národy, dokud se nenaplní těch tisíc let; potom totiž musí být nakrátko propuštěn.

Spatřil jsem trůny a ty, kdo se na nich posadili, a byl jim svěřen soud. Viděl jsem také duše popravených pro Ježíšovo svědectví a pro Boží slovo, duše těch, kteří se neklaněli šelmě ani jejímu obrazu a nepřijali její zna­mení na čela ani na ruce. Ti ožili a kralovali s Kristem tisíc let.

Ostatní mrtví však neožili, dokud se nenaplnilo těch tisíc let. To je první vzkříšení. Požehnaný a svátý, kdo má podíl na prvním vzkříšení. Nad těmi ta druhá smrt nemá moc, ale budou kněžími Boha a Krista a budou s ním kralovat tisíc let.

Až uplyne těch tisíc let, satan bude propuštěn ze žaláře. Vyjde svá­dět národy ve čtyřech koutech země, Goga a Magoga, aby je shromáždil k boji - takové množství, jako je písku v moři. Zaplnili celý obzor, obklíčili ležení svátých i to milované město, ale z nebe sestoupil oheň a pohltil je. Ďábel, který je sváděl, byl uvržen do jezera ohně a síry, kde je i šelma a fa­lešný prorok; tam budou trýzněni dnem i nocí na věky věků.

Poslední soud

Tehdy jsem uviděl veliký bílý trůn a Toho, kdo na něm seděl, před jehož tváří zmizela země i nebe a nebylo pro ně nalezeno místo. Potom jsem spatřil mrtvé, malé i velké, jak stojí před trůnem, a byly otevřeny knihy. A byla otevřena ještě jiná kniha, totiž kniha života, a mrtví byli souzeni podle toho, co bylo zapsáno v těch knihách, totiž podle svých skutků.

Tehdy moře vydalo mrtvé, kteří byli v něm, také Smrt a Záhrobí vy­daly mrtvé, kteří byli v nich; a každý byl souzen podle svých skutků. Smrt i Záhrobí byly vrženy do ohnivého jezera – to je ta druhá smrt. Kdokoli nebyl nalezen zapsán v knize života, byl uvržen do ohnivého jezera.

To, přeloženo do dnešní doby a jazyka, vyvolává otázku, jestli dnešní svět – ďábel i hříšníci - nespějí ke konci, který je možno nazvat Apokalypsou.

Dnešními hříšníky jsou chamtivci posedlí touhou po uloupení veškerého bohatství světa a uchvácení neomezené moci nad ním. Globální finanční korporace a jim sloužící politici.

Hříšníky jsou však i Leninovi tzv. „užiteční idioti“, střední třída důvěřivých intelektuálů, úředníků a drobných podnikatelů, kteří těm prvním naivně důvěřují a „tancují“, jak jim ti mocní hrají. Většinu z takových hříšníků tvoří lehkomyslný konzumní dav, zpitomělý  masírováním jejich mozků medii, zřízených nejvyšší vládnoucí vrstvou.

Co mne přimělo k napsání tohoto blogu?

Včera jsem se účastnil v Praze mezinárodní konference nadace Rosa Luxemburg Stiftung, údajně levicové, od které jsem očekával diskusi o nějakých návrzích na řešení dnešní narůstající světové všeobecné krize v intencích Rosy Luxemburgové. Ale nic takového se nekonalo. Tématem byla jakási tryzna k výročí jejího zavraždění v listopadu 2018 militaristy Stalhelmu, pozvanými k tomu předáky německých sociálních demokratů!     

Podobně se chovají i „kovaní demokrati“ z české „inteligence“, když místo pozitivní kritiky našich vnitopolitických a ekonomických problémů pořádají podobné tryzny k výročí sebeupálení Jana Palacha. S takovou „politikou“ našich občanských iniciativ se zlepšení dnešní vnitřní situace nedobereme.

Takže by se měli zamyslet nad tím, kam by asi patřili při posledním soudu, zda mezi spasené, nebo mezi uvržené do ohnivého jezera.

Tak Vás varuje autor tohoto blogu.