Kdo dnes velí cenzuře v Česku?

Skupině sympatizantů pana Hanniga, ze strany ROZUMNÍ, byl zablokován na adrese http://seznam.cz přístup k e-mailové poště. A mě osobně i přístup na mojí adresu http://trinkewitz.cz

V české historii má cenzura tradici již od středověku, kdy pražský biskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka dal spálit Husovy knihy, přes cenzuru pobělohorské rekatolizace, josefinskou, bachovskou, nebo za I. ČSR (např. „bílením“ stránek RUDÉHO PRÁVA aj.), protektorátní a předlistopadovou „normalizační".

Nyní, nehledě na „selekci“ zpravodajství v České televizi, jsme se dočkali její renesance v mediích elektronických. „Kdosi“ ze státních orgánů, nebo ze soukromých mediálních magnátů (a může to být i personální shoda) zavádí cenzuru, podobnou jako v USA, Kimově KLDR, v Číně, nebo v jiných totalitních režimech.

Kdy se naši občané „probudí“ a vzepřou potlačování svých lidských práv, která mu verbálně zajišťují právo na svobodu myšlení a informací.

Cituji:

Všeobecná deklarace lidských práv

Čl. 19

Každý má právo na svobodu přesvědčení a projevu; toto právo nepřipouští , aby někdo trpěl újmou pro své přesvědčení, a zahrnuje právo vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hranice.

Ústava České republiky

Čl. 10

Ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána, jsou bezprostředně závazné a mají přednost před zákonem.

Ptám se proto dnes: „Odkud vítr věje“ a uvažuji o podání kolektivní žaloby na neznámého pachatele.