ČT zkoumá neoblíbenost české vlády

Že Nečasovu vládu a režim, který reprezentuje, lidé nemilují, to ví dnes každý. Ale co na ní lidi štve, se neodvažují profesionální politologové, publicisté ani politici vypočítat a pojmenovat. Tak to maskují všelijakými hlubokomyslnými úvahami a pojednáními o psychologii individua i davu a „mlátí prázdnou slovní slámu“.

Přitom jsou důvody zřejmé a jednoduché, ale výše jmenovaní experti, zbabělí, zkorumpovaní a vládě poplatní je nemohou přiznat.

Takže nezbývá, než aby je vyjmenoval nějaký svobodně myslící „diletant“, jako třeba já.

Všichni víme, že tento stát a režim je v krizi veřejných rozpočtů a že nadluh se trvale žít nedá. Ani v rodině, v podniku, v obci, ani v celém státě (ani v Evropě). V tom panuje shoda.

Ale hluboká neshoda mezi vládní a ekonomickou „věrchuškou“ a prostým lidem, je v názorech na příčiny této krize a na způsob jejího vyřešení. Vládnoucí politicko-ekonomická oligarchie opět teoreticky zamlžuje a snaží se všemi prostředky a za kolaborace zkorumpovaných a poslušných „odborníků“ obelhávat občany.

Proč lidé stále více nesnášejí a dokonce již nenávidí dnešní režim?

Protože vlády, které se zde již dvacet roků střídají, bez ohledu na svou deklarovanou „pravicovost“ nebo „levicovost“, se starají jenom o udržení se u moci a o možnost jejího zneužívání jimi samotnými, a podle přání svých klientů a „sponzorů“, k rabování a rozkrádání národního produktu a národního bohatství.

Jak to dělají? „Demokraticky“!!!

Vydali bez účasti občanů „demokratickou Ústavu“, která jim zaručuje trvalé udržení moci, a pokračují vydáváním zákonů, které tento stav utužují a jejich možnosti okrádání národa dále zintenzivňují. Tohle ovšem nepřiznají a ohánějí se argumentací, že lid si je svobodně zvolil a že mají jeho mandát.

Trvale zadlužují veřejné rozpočty zbytečnými a předraženými službami, projekty, rozpočtovými výdaji a investicemi, které „nakupují“ od svých klientů, velkopodnikatelských dodavatelů, za tučné osobní úplatky a za jejich otevřenou, ale častěji „černou", stomilionovou podporu svých stran. Malou ilustrací mohou být např. „kauzy“:  Mostecké uhelné společnosti (12 mld. Kč), IPB dluhopisů (6 mld. Kč), IPB „České pivo“ (7 mld. Kč), nákupu a nájmu stíhaček Gripen (20 mld. Kč), nákupu PANDURŮ, prodeje akcií Český olej, smlouvy s DIAG HUMAN, atd.                                 

Tuto slavnou tradici zahájil v ODS nynější president Klaus, který kvůli tomu přišel o premiérské křeslo (Sarajevský atentát). A pokračují v ní všechny parlamentní strany. S výjimkou KSČM, která jako celek, k tomu nemá na celostátní úrovni příležitost.

Potom se prohlásí za vládu rozpočtové odpovědnosti a začnou šetřit. Ale nikoli omezením zmíněných zbytečných výdajů státní správy, kterými tunelují veřejné rozpočty, ale šetřením na sociálních výdajích, zaručených ústavou a listinou lidských práv. Šetří na nejchudší a nejbezmocnější většině národa, na zaměstnancích, studentech, důchodcích, nemocných a handicapovaných, objektivně sociálně potřebných. Jdou tou nejsnazší cestou, která se nedotkne jejich klientů a sponzorů z ekonomické oligarchie. Nejdou cestou důsledného vymáhání zákonných daní, které podniky a jejich majitelé známými triky krátí, ani progresivity daní z osobních příjmů, ale cestou prudkého plošného zvyšování daní nepřímých a zaváděním nejrůznějších správních a „regulačních“ poplatků, které postihují opět jen většinu těch nejpotřebnějších. Přitom současně zavádí pro hrstku nejbohatších „stropy“ sociálních pojištění a tím snižují příjmy státního rozpočtu a sociálních pojišťoven.

Již v nedávné minulosti jsem tento režim nazval „novým feudalismem“. Protože za feudalismu byla vládnoucí třída zcela osvobozena od daní. Ty musel platit poddaný lid a pracovat za „odměnu“ na úrovni holého udržení své pracovní síly a fyzické reprodukce. To nakonec vedlo k Velké francouzské revoluci a ostatním v západním světě, s krvavým revolučním terorem a gilotinováním  korunovaných hlav, a k napoleonským válkám, které zachvátily na dvacet let nejen Evropu.  

Pro to všechno musí dnešní lid současný režim nenávidět. A nepodaří-li se režim brzy napravit  sociálním smírem, bude svržen násilím. Podle přísloví: „Kdo seje vítr, sklízí bouři“.