Boss Babiš si kupuje chudinu dnešní na dluh chudiny budoucí

Aby si koupil přízeň chudiny dnešní, slibuje pro příští rok důchodcům skokové zvýšení důchodů o 900 Kč měsíčně a chudině pracující 10-ti procentní růst průměrných mezd. Ale mlčky přechází otázku, kde na to chce vzít.

Samozvaný „otec vlastí“ slibuje národu předvést, že lze stát řídit jako prosperující podnik bez trvalých rozpočtových schodků, ale naopak s vyrovnaným rozpočtem a trvalým růstem blahobytu všech občanů.

Stačí prý jen jenom zabránit „tureckému hospodaření“ státní správy a vyždímat daně z příjmu od OSVČ, živnostníků, malých a středních podnikatelů.

Poněkud mu to však nějak nevyšlo v za minulé vlády, v době jeho působení jako ministra financí a jejího místopředsedy, „šlapajícího na paty“ slabému úřadujícímu premiérovi Sobotkovi. Ačkoli se, příznivou shodou okolností a bez jeho zásluhy, minulá vláda vezla na vzestupu vlny světové konjunktury, zvýšil Babiš v roce 2017 opět rozpočtový schodek. Jeho media a jemu zaprodaní „prestituti“ vychvalují „skvělá“ čísla 5%-ního růstu HDP a exportu, maloobchodního obratu, nebo minimální nezaměstnanosti a rozběhu investic, ale zamlčují, že to vše je na dluh, doprovázený závratným růstem insolvence a následujících exekucí. Každý desátý Čech, starší 15-ti let je v exekuci a skoro půl milionu lidí má exekuce tři i více.

A dnes, kdy Babišovi „teče do bot“ při sestavování jeho vlády jedné strany, chce si koupit přízeň důvěřivé chudiny, špatně placené inteligence a malých podnikatelů, nebývalou štědrostí svých slibu. Neříká však, kde na to vezme!

„Zodpovědní pravicoví národohospodáři“ typu pánů Kalouska, nebo Fialy šli cestou nalajnovanou Mezinárodním měnovým fondem - „utahováním opasků“ a snižováním sociálních výdajů, i za cenu podvazování vývoje ekonomiky a růstu nezaměstnanosti. I dnes, kdy jsou politicky „odstaveni“, se stále k tomuto receptu vracejí. Kam to však v politice dovedli, je známo.

Babiš je vychytralejší. Raději neinformovanému a důvěřivému davu slibuje „hory, doly“ a cudně zamlčuje, kde nato chce vzít. Ale kde jinde, než dalším zadlužováním státu, tj. všech jeho občanů, i těch nejmladších a ještě nenarozených a vyhazováním peněz na jeho stále dražší „obsluhu“. To má být ta jeho cesta dobrého podnikového manažera, která je ve skutečnosti cestou „řeckou“, směřující ke státnímu bankrotu a upadnutí národa do nevolnictví pod vrchnostenstvím globálního i domácího finančního velkokapitálu.   

Takže - Babiš si nekupuje přízeň chudých voličů za peníze své. Půjčuje si na účet státu na „obsluhu“ a splácení dluhu, který přenechá jako dědictví následujícím generacím národní chudiny.

Odstrašujícím příkladem možného následujícího scénáře je Řecko! Tam již dnes panuje velkoplošně bída a MMF nutí vládu (dříve levicovou) k rozprodeji posledního cenného národního majetku, prosperujících podniků, nemovitostí a dokonce i celých ostrovů v okolních mořích.