Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Proč jsem si na Facebooku smazal statusy, ve kterých jsem adoroval svoji ženu?

Z docela jednoduchého a prostého důvodu. Protože nic už není jako dřív. Kdo to zažil, ten ví, o čem mluvím  

            Bezpočtukrát vydal jsem se letošního, tak čarokrásného podzimu na brutální lov a nikdy, ani jednou jedinkrát se nevracel domů s prázdnou.

Snad ani maturant by nespočítal, kolikrát byl můj úlovek tak bohatý, že jsem se pod jeho tíhou prohýbal zrovna tak, ne-li ještě víc, jako se prohýbal Kristus pod tíhou svého olověného kříže.

Hekal jsem, plazil se pod zemi, ryl dršťkou v hlíně, každých pět metrů se zastavoval, abych si odpočinul a nabral aspoň trochu sil, pokorně děkuje osudu za jeho štědrost, za to, že mi dopřál takovýto úlovek.

„Ten se zase napakoval. Takoví nemají nikdy dost!“ komentovali to lidé, již jsem potkával, a jen málokterý z nich řekl, „počkejte, já vám s tím pomůžu, vždyť vás to nadobro rozmačká.“

Tak to šlo celý podzim až do dneška, kdy jsem neulovil vůbec nic. A přitom bylo všechno stejné, jako dřív, dnešní ráno nelišilo se nijak od těch předchozích.

Vstal jsem, nasnídal se, oblékl a řekl své ženě jako vždy: „Tak já teda jdu na lov!“

Žena, načínajíc již druhý trimestr, nejpříjemnější období těhotenství, mě políbila na čelo a řekla: „Jdi, já se ještě trochu prospím. Chce se mi strašně spát. Ale až se probudím, budu zase svěží a čilá. Dej na sebe pozor, slib mi to, že dáš na sebe pozor.“

„Dám na sebe pozor,“ slíbil jsem ženě a vyrazil na lov.

Jenže ať jsem dělal, co jsem dělal, mé lovecké konto zůstávalo pořád prázdné. Přitom mi to nebylo s postupujícím časem nijak divné, že se mi zatím nepodařilo dosáhnout žádného loveckého úspěchu. Nepropadal jsem beznaději ani zoufalství, že snad nic neulovím, že se tentokrát, letos vůbec poprvé, vrátím domů s prázdnou.

Ba dokonce jsem si ještě vesele potichoučku v duchu pohvizdoval, přesvědčen do poslední možné chvíle, že se dnes budu vracet domů se stejně bohatým úlovkem jako jiny, že moje kořist, dosud kdesi skrytá, přeci se mi jen dostane na mušku a já v tu chvíli ani v nejmenším nezaváhám.

Ano, ještě sekundu předtím, než jsem pochopil, že dnes nic neulovím, jsem byl docela klidný a bezstarostný, byť měl jsem již za sebou takřka celý den bezúspěšného lovu.

A pak, v jednom jediném okamžiku jakéhosi krutého osvícení jsem pochopil, že dnes nic neulovím, protože i na lov musí být dva, ten kdo loví, a ten kdo je loven.

Já jsem byl ten, kdo loví, ale to co, mělo být loveno, to nebylo, to kamsi zmizelo, ztratilo se.

Pochopiv to, co bylo v tu chvíli holou skutečností, nezpanikařil jsem, neobrátil v záchvatu zuřivosti hlaveň své zbraně proti sobě, abych aspoň takto neodcházel s prázdnou, abych dnes aspoň něco připravil o život, ne-li svou kořist, tedy aspoň sebe.

Naopak, zůstal jsem docela klidný, až to i mne samotného překvapilo. Vzal jsem to jako hotovou věc (stejně hotovou jako jsou výsledky voleb), jako svůj úděl, se kterým je nutno vyrovnat se pokud možno co nejrozumněji.

Zamířil jsem tedy domů. Šlo se mi tentokrát nezvykle lehce, dokonce jsem této lehkosti přišel na chuť, nejspíše měla v sobě něco omamného jako každé narkotikum.

Když jsem přišel domů, hleděla na mě žena, už čilá a svěží, trochu překvapeně.

„Kde máš kořist? Nechal jsi ji před domem? Ještě aby ji někdo ukradl!“ měla strach.

„Nemám žádnou kořist. Dnes jsem nic neulovil,“ odpověděl jsem.

„Nic jsi neulovil?“ zvolala žena.

„Nic,“ přitakal jsem.

„Žádného sysla?“ ptala se žena.

„Žádného,“ přitakal jsem.

„Ani hraboše?“ pořád nevěřila, že nic nenesu.

„Ani hraboše, všechno kamsi zmizelo, vypařilo se, jejich díry jsou prázdné,“ řekl jsem.

„Co budu dělat? Tolik jsem se těšila, až budu kořist zase stahovat z kůže, ještě nikdy jsem nebyla tak čilá a svěží jako dnes!“ skryla si žena tvář do dlaní.

Chtěl jsem ji utěšit, ale nevěděl jsem vůbec jak, protože se mi ještě nikdy nestalo, že bych byl přišel domů s prázdnou a žena se rozplakala, neměl jsem s jejím pláčem vůbec žádnou zkušenost.

Hleděl jsem bezradně na svou ženu, když najednou u našich hlav zabzučela moucha.

„Moucha! Tam je, vidíš ji!“ ukázal jsem na poletující mouchu.

„Chceš ji ulovit?“ zeptala se mne žena.

„Ano, ulovím ji,“ odpověděl jsem.

„Bože, ty chceš ulovit mouchu?“hleděla nevěřícně na mě žena.

Ale to už jsem vymrštil ruku a sevřel mouchu ve své dlani.

„Mám ji! Přece jsem dnes jen něco ulovil!“ vykřikl jsem vítězoslavně

„Co s ní chceš dělat? Snad ji nechceš přede mnou rozmáčknout?“ ptala se zhnuseně žena.

„Nu ovšem, že ji chci rozmáčknout. Co s ní? Ulovil jsem ji, kdybych jí teď pustil, lidi by se mi vysmáli, měli by mne za blázna. Ťukali by si na čelo, říkali by: ,Chytil mouchu do hrsti a pustil ji, blázen!‘“ hájil jsem se.

„To je ubohost! Rozdrtit mouchu jako by to byl nějaký plaz. Když ji rozdrtíš, nic už nebude jako dřív,“ vykřikla žena.

Ale už bylo pozdě.

Z dlaně mi vypadla rozdrcená moucha, to, co z ní zbylo. Když jsem jí uviděl, zatočila se mi hlava. Musel jsem si sednout. Ale žena mi stačila na poslední chvíli odtáhnout židličku. Sedl jsem si do prázdna a svalil se na zem. Tělo mi najednou ztěžklo tak, že jsem se nedokázal zvednout.

Žena vzala žehličku a praštila mě s ní po hlavě, bylo vidět, že vůbec neví, co dělá.

Zajiskřilo se mi před očima.

Ale to už žena přivedla sousedy, kteří do mě začali zuřivě kopat.

„Zabil mouchu, nic už nebude jako dřív!“ slyšel jsem její hlas.

To evidentně sousedy rozzuřilo na nejvyšší možnou míru.

„Zmetku! To se nedělá ani v tom nejhorším snu! Teď už nebude nic jako dřív!“ řvali sousedé na mě jako pominutí kvůli tomu, a kopali do mne, ale já pořád nemohl ztratit vědomí.

Nakonec toho nechali a nabídli mé ženě, že se může nastěhovat k nim, aby nemusela bydlet s takovým hnusákem (ano, tak to doslova řekli).

Žena se vůbec nenechala přemlouvat a odešla s nimi, plivnouc na mě: „Já ti říkala, že nic nebude jako dřív!“

„Když nebude, tak nebude!“ pomyslel jsem si škodolibě a začal se plazit k mobilu, který jsem nechal v kapse svého loveckého oděvu.

Za půlhodiny jsem ho už měl v ruce a bez lítosti smazal na Facebooku všechny statusy, ve kterých adoruji svoji ženu a svoji rodinu.

„Hehe! Nic už nebude dřív, máš pravdu! Máš, co jsi chtěla!“ rozesmál jsem zlomyslně a bylo mi srdečně jedno, že mám zlomená minimálně tři žebra.

 

 

Autor: Karel Trčálek | středa 25.10.2017 17:57 | karma článku: 12,43 | přečteno: 638x
  • Další články autora

Karel Trčálek

Putin složil zbraně, morální převaha českých chciválků potvrzena!!! Ať žije mír!

Jsem rád, že vám tuto radostnou zvěst mohu v aprílovém čase předložit jako první. Přestože diktátor Putler měl na bojišti převahu, rozhodl se kapitulovat, protože špatný mír je i pro něj pořád lepší, než když umírají lidé....

1.4.2024 v 17:09 | Karma: 26,45 | Přečteno: 603x | Diskuse| Společnost

Karel Trčálek

Opravdu Češi tak moc milují Rusko a staré časy?

Opravdu neznám nikoho ve své okolí, kdo by moc dobře nevěděl, že ukrajinští nacisté a banderovci útočí na Rusko, které nám jediné může vrátit svobodu a demokracii, o kterou nás připravili havlisti, liberálové a Západ...

31.3.2024 v 8:36 | Karma: 30,89 | Přečteno: 745x | Diskuse| Společnost

Karel Trčálek

Takže Velký pátek našeho největšího básníka...

Ti, co nečinně přihlížejí ukřižování Spasitele jsou ti špatní. Avšak ti, co jsou vyhazováni z práce, vláčeni blátem, jsou ti dobří, jsou těmi, pro které se Spasitel obětoval....

29.3.2024 v 17:08 | Karma: 32,44 | Přečteno: 878x | Diskuse| Společnost

Karel Trčálek

Fialova vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že se v Česku už žije líp!

ANO, bude líp! Pan premiér se opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost je však nutné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou

29.3.2024 v 8:16 | Karma: 26,23 | Přečteno: 517x | Diskuse| Společnost

Karel Trčálek

Jak se pracovníci ve školství pomstili uličnímu výboru iFčil oslavujícímu Karlův úspěch

No, mám-li být upřímný, pomsta to byla hodně sladká. Však se taky hned ze všech stran slétly vosy a začaly si dávat do trumpety tak, že se div v té slaďounké šťávičce neutopily....

27.3.2024 v 10:51 | Karma: 32,08 | Přečteno: 714x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí

26. dubna 2024  12:04

Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...

Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030

24. dubna 2024  21:21

Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...

ANO vytáhlo na europarlament. Dostálová slibuje podívat se na Green Deal

1. května 2024  14:17

Hnutí ANO zahájilo kampaň do Evropského parlamentu. Kandidáti se představili před Památníkem Tomáše...

Na synagogu ve Varšavě kdosi hodil Molotov, čin odsoudil Duda i ambasáda USA

1. května 2024  14:10

Policie ve Varšavě ve středu dostala oznámení o pokusu zapálit synagogu v centru města. Podle...

Z Železné Ursuly hrdou babičkou? Budu osobnější, slibuje von der Leyenová

1. května 2024  14:06

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová před pár týdny oznámila, že hodlá svůj post obhajovat...

Práce k lidem patří, hodnotí účastníci první máj. Oslavy zdůrazňují i politici

1. května 2024,  aktualizováno  14:05

Politické strany, hnutí a spolky a jejich příznivci se sešli k oslavám prvního máje. V Praze se...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 2955
  • Celková karma 24,84
  • Průměrná čtenost 865x
Náhodný host v tichých čajovnách. Zatímco čekám na čaj, lidé venku někam spěchají. Já ne, nemám kam a proč

Seznam rubrik