Jak známo, mimo církev není spásy a proto vše, co je mimo církev, pochází od Ďábla. Kardinál Duka se ovšem o svoji spásu a život věčný bát nemusí, kdo jiný by už měl jít do nebíčka než on, hovět si na Kristově klíně?
První nikajský sjezd Všesvazové katolické církve běžel na plné obrátky. Jeho delegáti vystupovali ze svými projevy velebícími Krista jako na běžícím pásu a teď přišla řadai na kardinála Duku, který si stoupl za řečnické mikrofony a ze zcela vážným výrazem ve tváři spustil: „V celosvětové společnosti probíhá barbarský a netolerantní zápas o převrat v naší civilizaci. Základní principy, které vyrůstají z kolébky lidské kultury na křižovatce Afriky, Asie a Evropy, v rodišti Ježíše Krista, jsou odmítány a nahrazovány hodnotami, které jsou v převleku idejemi marxismu, maoismu, anarchismu.
Jedná se o ideologie, které odmítají jakoukoliv pravdu a tedy i naší, řimsko-katolickou věrouku, kterou my, katolíci označujemě plným právem za jedinou možnou Pravdu.
Tyto ideologie používají ďábelské zbraně, aby zničili církev, jíž jediné patří právo rozhodovat o tom, co je jediné a správné.
Mnozí se obávají, že tyto zbraně jsou nepřemožitelné. Víme však, že Slovo věčné Pravdy je nepřemožitelné! Skutečnost vždy odhalí všechny náhražky a napodobeniny.
Skutečnost odhalí všechny bludaře, všechny marxisty, maoisty a anarchisty, kteří tvrdí, že Otec není soupodstatný nebo dokonce, že Syn není z podstaty Otce!
Proto je třeba, aby byli z církve vyloučeni všichni tito marxisté, maoisté a anarchisté, kteří tvrdí, kteří tvrdí, že ‚bylo, kdy Syn nebyl‘, ‚nebyl, dříve než byl zrozen‘ a ‚vznikl z nejsoucího‘, a dále ty, kteří říkají, že Boží Syn je z jiné hypostaze nebo podstaty či že byl stvořen či že se může změnit, protože to je v příkrém rozporu s jedinou Pravdou, kterou hlásá církev a co je v přímém rozporu s jedinou Pravdou, kterou hlásá církve, to pochází od Ďábla!
Je potřeba tento hnisající maoistický, marxistický a anarchistický vřed vyříznout z těla Církve, protože je našim přáním, aby všechny národy, jimž tak shovívavě a milostivě vládneme, vyznávaly pevně víru, již učil Římany svatý Petr, jehož učení se nám zachovalo, a jež nyní představuje pontifex damašský a Petr, biskup alexandrijský, muž apoštolské svatosti.
Dle apoštolských učedníků a nauky evangelií věříme v jediné božství Otce, Syna i Ducha svatého, jež stejnou měrou velebíme ve svaté trojici.
Stoupence této nauky nazýváme katolickými křesťany a soudíme, že všichni ostatní jsou blouznivci a pomatenci, jež označíme neblahým pojmem kacíři, to znamená jako marxisty, maoisty a anarchisty.
Navrhuji proto, aby se jejich shromáždění si nadále nemohla činit nárok na ochranu chrámů. Krom odsouzení božskou spravedlností nechť se připraví na tvrdé tresty, jež se naší moci, svěřené nám božskou prozřetelností, na ně zlíbí uvalit!“
Kardinál Duka dokončil svůj zásadní projev a teprve teď se usmál. Když se usmíval, byl to vlastně docela milý člověk, takový, který se vždy rád a bez zdráhání omluví za násilnou a brutální rekatolizaci v českých zemích, vždyť bůh, kterému tak věrně a poctivě slouží je láska, a nic než láska!
