Česko má ideální počet obyvatel. Polemika s blogerem p. Větvičkou

Žádné nové černochy nepotřebujeme, to je pravda. Ale na druhou stranu je pravda i to, že mudrlantů není nikdy dost

                „Kdyby nebyli mladí z těch svých multikulturních škol, jejichž seznam je uveden Aeronetu, dokonale zblblí, tak by vůbec nejásali nad tím, že Česko má tolik obyvatel jako po druhé světové válce, protože by věděli, že je to naprosto přirozené,“ řekla paní Lakmusová.

            „Máte jistě na mysli teorii amerického biologa Pearla o růstu organismů, o které se nesmí mluvit,“ podotkla paní Svolná.

            „Ano, tu mám na mysli. Myslím na ni už od rána. A na co myslíte vy?“ zeptala se paní Lakmusová.

            „Na Čínu,“ odpověděla paní Svolná.

            „Máte hlad? Vždyť je teprve pět hodin odpoledne,“ podivila se paní Lakmusová.

            „Ne, nemám hlad. Myslím na to, že Čína zrušila politiku jednoho dítěte.

            Bože, kolik těch Číňanů vlastně bude?

            Copak v Číně neznají Pearlův zákon?“ spráskla ruce paní Svolná.

            „Asi tam mají taky multikulturní sociální inženýry, ach jo,“ povzdychla si paní Lakmusová.

            „Vás něco trápí? Myslela jsem si o vás, nezlobte se za to na mne, že jste optimistka,“ řekla paní Svolná.

            „Optimistka? Já? Já nikdy nebyla optimistka, hehe!“ zasmála se paní Lakmusová a zapíchla prst do vzduchu, „vezměte si třeba Afriku. Kolonizovali jsme ji, naše západní civilizace, zavedli tam civilizační standardy, naučili černochy, aby si myli před jídlem ruce a ono je jich tam teď víc, než africké území dokáže uživit!

            To je přece trapné!

            A Egypt?

            Tam je teď už skoro sto miliónů obyvatel!

            Fuj, že se nestydí!“

            „Islám zakazuje antikoncepci,“ řekla zamyšleně paní Svolná, jako by se jí o tom nechtělo moc mluvit, „možná to bude tím. A taky, že tam nemají sociální stát jako u nás, proto mají tolik děcek, proto tam ještě žijí v tradičních rodinách, proto tam ještě ženské musí poslouchat chlapy, proto tam chlapi ještě můžou mlátit ženské, jak se jim zachce, kdepak, tam nikoho za domácí násilí nebuzerují jak u nás.

            Víte, někdy si myslím, že by se to mělo udělat naopak. Aby v Africe měli sociální stát jak u nás, a zdegenerovali, a u nás, aby to bylo jako teď v Africe, abychom se množili.

            Vždyť katolická církev taky zakazuje antikoncepci, stejně jako islám. Stačí, když má žena nitroděložní tělísko, které je stále populárnější, a už nedostane rozhřešení, už páchá hřích.

            A sv. Jan Pavel II.?

            Jak ten se dokázal rozzuřit, když se někdo před ním pochvalně zmínil o antikoncepci!“

            „Já si zase myslím, že je to tím, že v Africe nečetli ,Meze růstu’,“ řekla paní Lakmusová.

            „Tu knihu přece napsali svobodní zednáři z Římského klubu! Copak vy jste nevolila Zemana?“ zhrozila se paní Svolná.

            „Nevolila, protože Zeman obdivuje Baťu, který napsal knihu ,Republika pro čtyřicet miliónů’, což zásadně odporuje Pearlově zákonu. Kdyby Baťa znal Pearlův zákon, nikdy by takovou hovadinu nenapsal, protože těch deset miliónů, co máme teď, to je tak akorát.

            A jelikož Zeman Baťu obdivuje, říkám: ,Stop Zemanovi a imigrantům! Nepotřebujeme žádné nové černochy, bělochy nebo hotentoty, aby nás oplodňovali, tedy kdybychom neměly ta nitroděložní tělíska!’“

            „Hm, to je velmi zajímavé, to co, říkáte. Tak jsem nad tím nikdy neuvažovala,“ přiznala se paní Svolná a dodala, „a o tom pokusu jste slyšela?“

            „O jakém pokusu?“ zeptala se paní Lakmusová.

            „No, o tom, jak zavřeli ty myši, dali jim ideální podmínky a ony nakonec všechny do jedné pochcípaly,“ řekla paní Svolná.

            „O tom mi ani nemluvte, to mám každý den doma před očima. Mám strach, že mne ještě kvůli tomu vyhodí z práce, vezmou mi střechu nad hlavou a nakonec zavřou do blázince!“ mávla rukou paní Lakmusová.

            „Tak to se nebojte, protože my už v blázinci jsme! Včera nás sem přivezli, na dvoukoláku, nevzpomínáte? Měly jsme na sobě květované župany!“ řekla paní Svolná.

            Ale paní Lakmusová si na nic takového nevzpomínala. Věděla jen, že se o Pearlovi už ve školách nevyučuje a jeho zákon už skoro nikdo nezná a přišlo jí, že je to náramná škoda.