Výlety po vietnamsku
V každé takové skupině se najde činorodější člověk. Kupodivu to byl můj strejda. Vždy byl všude první, aby zjistil jestli např. jdeme správně, doptával se místních na dobrou restauraci atd. Ostatní se tím nemuseli rozptylovat a mohli si plně užít výlet.
Naše skupina vystoupila poblíž chrámu. Záhy mi teta dala do ruky balíček papírových peněz a pobízela mě ať ji celou dobu následuju. Nevěděl jsem proč.
Zkusím to zkratit: "Teto, ale já v ty božstva nevěřím," namítám. "No a co, pohni se a nezapomeň se u každého pomodlit." Celé dopoledne jsem obcházel božstva a dával jim na oltář drobné bankovky. Byly tam davy lidí. Za ty dvě hodiny jsem stihl udělat jenom jednu fotku.
Potom nás odvezli do úžasné horské restaurace.
Podává se syrové jídlo, který si pak uvaříte ve společném hrnci. Na mě zbylo poslední místo - seděl jsem se ženami. Bez urážky, ale chtěl jsem sedět s chlapama. Důvod je jasný. Chlapi si k jídlu dopřávali pivo nebo místní kořálku. Strejda mi pak něco přinesl, tak jsem stihl pár panáků na lepší trávení.
Potom přijel autobus a odvezl nás do dalšího chrámu. Museli jsme však ještě vystoupat po schodech nahoru. Odpoledne už bylo nad 30 stupňů a do toho plný žaludek. Chtělo se mi hrozně spát, alkohol mi kosil nohy.
Nakonec to naše skupina vydržela a oběhli jsme všechna místní božstva.
Poté jsme měli konečně chvilku na výlet. Koupili jsme si tamní výrobky, jídlo a ovoce. Udělali společnou fotku a pak už jsme jeli zpátky do Hanoje. To bylo všechno.
....
Večer mi volal jiný strejda jestli s nim nechci jet na výlet. Řekl jsem ať se mnou počítá.
Ráno nás naložili do autobusu a opět směrem na sever. Naši skupinu tvořili strejdovi kolegové z banky. Tentokrát jsem oběhával božstva umístěná v jeskyních. Následně oběd a pak zase další jeskyně. Potom už cesta zpátky do Hanoje.
Hodnocení: unavující, nezajímavé, nezáživné, hektické.
O dva týdny později se mě ptala sestřenice jestli nechci vyrazit na skupinový výlet. Ne ne už žádný chrámy, žádná božstva, už žádné modlení, už žádné davy lidí. Řekl jsem, že už něco důležitého mám (válel jsem se doma).
Nakonec mi poslala fotky z výletu: moře, grilovaná jídla, koktejly, pláže a zábavní park á la čínské zakázané město.
No, já se málem zbláznil.
Kdybych totiž přátele znal místní zvyky, tak bych věděl kdy je období modlení a kdy období smíchu. Teď už to naštěstí vím.
Tien Tran Tat
Koupil bych si průvodce po Vietnamu? Spíš nekoupil

Nedávno jsem v ruce držel průvodce po Vietnamu. Publikováno v roce 2018. Není to jediný průvodce, který jsem prolistoval. Vždycky mě zaujme filmové doporučení. Většinou nabídka amerických válečných filmů. Rozčiluje mě to.
Tien Tran Tat
U nového zubaře

Sedím právě u nového zubaře a v hlavě si představuju velkou bolest. Abych se na chvíli rozptýlil, tak píšu tento blog. Ještě je šance utéct, ale v posledních týdnech mi začalo bolet v ústech. Musím si připomenout pár faktů.
Tien Tran Tat
Co jíst ve Vietnamu abyste neměli zažívací potíže

Někde jsem četl, že čeští diplomaté dostávají zvláštní příplatek za působení v tropických zemích. Není divu. V těch vedrech a vlhku je jakákoliv aktivita opravdu vyčerpávajícím úkonem. Fyzická činnost i přemýšlení ubírá mnoho sil.
Tien Tran Tat
Jak si vybírám vietnamskou restauraci

Moje návštěva neznámé vietnamské restaurace probíhá takhle. Chvilku koukám na menu. Poté zaváhám jestli mám dát tolik peněz pro trochu jídla. Odejdu. Projdu si vedlejší bistra. Nakonec rozhodne, že je podpořím. Vracím se.
Tien Tran Tat
Další zima mezi vámi

Když jsem si včera počítal, tak toto je moje 29tá zima strávená v ČR. Nechci dál říkat ČR, zní to moc státně. Budu místo toho říkat "mezi námi'. Mimo nás jsem strávil 2 zimy. A to v severním a jižním Vietnamu. Jinak nikdy jinde.
Další články autora |
Novým papežem se stal americký kardinál Prevost, přijal jméno Lev XIV.
Sledujeme online Novým papežem se stal americký kardinál Robert Francis Prevost, oznámil z baziliky sv. Petra...
Zemřel Jiří Bartoška, charizmatický herec a prezident karlovarského festivalu
Ve věku 78 let zemřel Jiří Bartoška. Byl dlouholetým prezidentem Mezinárodního filmového festivalu...
Nový poplatek za televizi a rozhlas: kdy se platí poprvé zvýšený a komu vznikne dluh
Od 1. května se zvýšil poplatek za televizi a rozhlas. Pro Českou televizi o 15 korun na 150 korun...
Nekontrolovaně k Zemi padající sovětská sonda se zřítila do Indického oceánu
Sovětská sonda Kosmos 482 ze 70. let minulého století se rozpadla v sobotu ráno kolem osmé hodiny...
Rusy rozzuřil hořící Kreml na ponožkách českého zmocněnce. Darebák, zní z Moskvy
Řádnou vlnu emocí v Rusku vzbudil český vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný....
Odklad Dukovan nechce komise, jen Francouzi, kontroval premiér Fiala
Předseda vlády Petr Fiala označil dopis místopředsedy Evropské komise Stéphane Séjourného, v němž...
Arašídová Nutella a hranaté Ferrero. Firma amerikanizuje oblíbené produkty
Severoamerická divize cukrovinkové společnosti Ferrero začala do tradiční lískooříškové Nutelly...
Muž v Ostravě se polil hořlavinou a zapálil, svědci rychle zasáhli. Je v kritickém stavu
V Ostravě – Mariánských Horách se dnes odpoledne polil 49letý muž neznámou látkou a zapálil. Svědci...
Lekníny a mosty. Představují se finalisté soutěže o památník královny Alžběty II.
Pětice finalistů se dostala do nejužšího výběru na architektonickou firmu, která postaví památník...

Vůně ranní rosy, květin a pohody. Ranní Louka od Manufaktury nás okouzlila
Lehká, svěží a plná přírody – taková je parfémová voda Ranní Louka od Manufaktury, kterou jsme v naší redakci měly možnost otestovat. Proč se hodí...
- Počet článků 219
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2937x
2021: Už jsem tu s Vámi přátele skoro 30 let, dokopu si to tady až do důchodu a potom zmizím do Hanoje. Ok?
2020: "Nic bych na sobě neměnil. Absolutní spokojenost. Mindrák na nule."
2015: Už pár let nečtu žádné západní "vědecké, akademické, publicistické" (a vlastně všechny cizí) práce o Vietnamu a Vietnamcích, protože nakonec zjistíte že to jsou jenom pytle plné nesmyslů. Musíte si to zjistit sami i když je to pracnější, ale aspoň těm objeveným výsledkům můžete věřit. Člověk by měl, pokud má tu možnost, na několik měsíců odejít do zahraničí, pak pochopí skutečné potřeby, emoce, samotu a izolaci cizinců v jeho vlastní zemi, protože to sám pocítí.