Nezatahuj nám sem cizí zvyky prosím tě. Zkazíš lidem akorát chuť k jídlu. Tady máš nůž a vidličku. Nechť si chutnat. Co? To je omezování, diskriminace, potlačování identity...
V menze se podávaly špagety a nechtěl jsem si postříkat mikinu. Tak jsem si s sebou vzal hůlky. Sedl si a začal obědvat. Najednou si všimnu, jak několik lidí na mě podivně kouká. Znervózním. Nadechuju harmonii a vydechuju stres. Uklidním se, nabírám špagety a nechávám se dál pozorovat.
Přijde kuchařka a ptá se proč nejím nožem a vidličkou. Předvádím ji pohyb nahoru a dolu, a vysvětluju ji, že vidličkou otáčivým pohybem prskám okolo omáčku,
zatímco hůlkami ne. Nechce mě pochopit, podléhá tlaku ostatních stravujících a řekla ať si jdu pro nůž a vidličku.
S divným pocitem hanby jdu pro N+V, protože nechci rozvracet jídelní řád. Nyní jím podle místní etiky a už si mě nevšímají.
Za svůj ústup zaplatím červeným flekem na mikině.
V asijské restauraci
Objednám si kuřecí polívku a závitek. Řeknu to česky, aby si ostatní nemysleli, že si objednávám kočkospa. Na tácku mi přinesou jídlo a vedle ni jsou hůlky. Ostatní si všimnou, že nejím vidličkou. Podiví se, pohoršují nad mým zvýhodňováním a žádají hůlky.
"Hej a mě nepřinesou? Hej, rasismus!" heslovitě křičí host u akvarijních ryb.
"A ty s tím umíš?" reaguje host u okna.
"Neumím, ale chci to taky!" bojácně odpoví první host. "Platím stejně jako on a chci stejnou sadu příborů", zní argument.
Má pravdu, platí stejně musí dostat stejně.
Otázka zní: 1) Je host v menze diskriminován?
2) Je host v restauraci v právu i když mu to nic nepřinese krom pocitu vítězství?
3) Jak byste Vy osobně v těchto dvou případech reagovali? Ustoupili, přenesli hůlky?
ps. příběh je smýšlený
