Mám vzdáleného bratrance. Vlastně ho moc neznám. Během života jsme se nesetkali ani 10x, ale ukázal mi v praxi co je to soudržnost a loajalita k rodině.
Probíhají oslavy Lunárního roku.
Dlužím bratranci zdvořilostní návštěvu. Ale má zrovna doma dva kolegy z práce, tak chci jenom rychle pozdravit.
Zvou mě však na společný oběd. Poznáváme se, říkáme si o sobě základní informace a pobízíme se k jídlu.
V tu chvíli je zaujme, že žiju v Evropě (v Čechách). Jsem o pár let starší a stále bez dětí. Cítím, že mě chtějí hodnotit a soudit podle tamního pohledu na svět.
Z jejich pohledu bych už měl mít děti, dům a úspěšnou kariéru. Jako můj bratranec. Nedokážu však obhájit a vysvětlit, proč tomu tak není. Žiju si podle vlastních představ. Je to srážka dvou odlišných mentalit.
Bratranec vidí, že jsem postupně zesměšňován. V tu chvíli s vážností svým kolegům řekne, že "je to prostě tak jak to je". Kolegiálnost jde stranou. Nevysvětluje, neobhajuje, nežádá o pochopení.
Cítí, že je snižována autorita naší rodiny. Ihned ukončuje diskuzi a mění téma.
Ono to asi zní dost konfliktně, ale probíhalo to diplomaticky a v přátelském tónu. Ale bez nuceného úsměvu. Jde o opravdu vážné téma.
...
Chtěl jsem Vám na tomto příkladu ukázat, že bránit rodinu jako celek se od vietnamských mužů čeká jako samozřejmost.
Díky této zkušenosti jsem jaksi dospěl a zvážněl. Ale na druhou stranu jsem se taky naučil nemluvit o jiných rodinách. Tímto způsobem k nim projevuji úctu.
Pro Vietnamce je zachování dobrého jména opravdu důležité. Dá se říci, že je to i spojené s kultem předků.
Koneckonců já nevím mnoho o své zesnulé babičce a dědečkovi. Ale na den jejich úmrtí se v jejich rodné vesnici sejde celá širší rodina. Následně navštíví jejich hroby a poté společně obědvají.
Myslím, že víte kam tím mířím.
Nedovolili aby se naše jméno poskvrnilo. Jiné rodiny nás respektují a jsme důvěryhodní. Díky tomu jejich potomci mohli vést lepší život. Vzdáváme tímto vděk jejich odvaze.
Toto je odkaz mých předků. Je to opravdu víc, než hmotné bohatství.
Takhle to alespoň vidím já.
