Diskuse
Loajalita k rodině
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
S51t11a62n95i29s62l36a91v 12L89á35t92a46l
Ten zvyk se scházet třeba i jednou ročně je i u nás.
Maminka je z 10ti dětí a jsme rozeseti po celé ČR.
Každý rok jsme se scházeli u dědy a babičky. Už nežijou.
Přesto se scházíme 1x ročně při mši za dědu a babičku. Nevidím na tom nic špatného a pokračuje to, i když už i někteří z našich rodičů nežijí.
Potřebu někoho z rodiny kritizovat už nemáme, protože "každý je, jaký je" a nic se na tom nezmění 
.
Ve svých 60ti jsem zkusil zorganizovat podobnou akci "sraz bratranců" a ono se to ujmulo. Jedno za rok se sejdem a je úplně jedno, kdo to svolá. Kdo v daném termínu může, ten přijede 
. Jen kostel už jsme vynechali ...
Z druhé strany (otcova strana) se nescházíme, protože už jsme se sestrou sami a bydlíme ve stejném městě (zbytek rodiny už nežije).
L44a42d38i10s71l42a72v 23J39í63l71e12k
Ten vietnamský pohled je správný. U nás kvůli nedostatku dětí zvyšujeme věk odchodu do důchodu, ale to má své meze.
I28v27a98n83a 30L11a95n48c85e
Město Dalat ve Vietnamu, našla jsem si i pobyty, ale tak dalekou cestu bych asi těžko zvládla, nehledě na to, že je to město v horách. Ale tak krásné...
B24r37o47n86i92s86l52a12v 56O53n21d46r90a93s93z47e28k
Karma jako hrom. Vietnam mám rád. https://ondraszek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=685579
J21i64r53i 68H28l93a14v92a
Dobra pripominka pohledu jenž se často přehlíží.
- Počet článků 219
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2937x
2021: Už jsem tu s Vámi přátele skoro 30 let, dokopu si to tady až do důchodu a potom zmizím do Hanoje. Ok?
2020: "Nic bych na sobě neměnil. Absolutní spokojenost. Mindrák na nule."
2015: Už pár let nečtu žádné západní "vědecké, akademické, publicistické" (a vlastně všechny cizí) práce o Vietnamu a Vietnamcích, protože nakonec zjistíte že to jsou jenom pytle plné nesmyslů. Musíte si to zjistit sami i když je to pracnější, ale aspoň těm objeveným výsledkům můžete věřit. Člověk by měl, pokud má tu možnost, na několik měsíců odejít do zahraničí, pak pochopí skutečné potřeby, emoce, samotu a izolaci cizinců v jeho vlastní zemi, protože to sám pocítí.
