Fyzický trest žáků je jediným řešením

Asi to zní jako hloupost, ale právě tahle „tvrdá zkušenost“ mě nejvíce připravilo na život. V práci se semnou nikdy nemazlily. Dali mi práci a vykonej nebo si najdi jinou. Tou tvrdou zkušeností nemyslím „fyzické ublížení“, ale psychickou a dovolím si použít slovo „týrání“.

Buď se dítě zhroutí a celý život bude jednat rezignovaně a bude se celý život podřizovat. Nebo prostě najde v sobě sílu, získá si respekt svého okolí a nenechá si líbit žádnou ránu. Všichni, kdo jsme už vyšli ze školy, určitě děkujeme každé ráně, kterou nám paní učitelka vystřelila.

Kdo nebyl šikanován a nešikanoval ostatní ať hodí kamenem.

Pan ředitel mě zatahal nespočetněkrát za uši, profackoval a několikrát na mě zvýšil hlas. Nedávno jsem pana ředitele potkal, nyní je v důchodu. Při našem setkání jsem k panu řediteli necítil žádnou zášť ani nenávist. Naopak vděk, že mě musel tímto způsobem zklidňovat. Nelíbí se nám, jak jsou dnešní děti drzí a nerespektujou žádnou autoritu. Dokážu si představit jaké peklo čeká denně vyučující. Není to dávno, kdy jsem vyšel ze střední školy.

Všichni si zasloužíme chodit do prostředí, kde se cítíme dobře a kde máme radost z dobře vykonané práce. Nikomu z nás se nelíbí, když nám do toho neustále někdo mluví, kritizuje a poučuje, jak svou práci máme dělat.

Jsem pro fyzické tresty, jako poslední řešení, jak žáka uklidnit. Pokud dítě kazí třídní morálku, nemá zájem o hodinu a vyrušuje ostatní, kteří se učit chtějí. Kvůli jednomu žákovy si nezaslouží, aby ostatní platili. Dal bych jeho rodičům na výběr, buď přijme fyzický trest svého dítěte a uklidní ho nebo ať odejde do jiné školy.