Tak se dnes podíváme na to, proč paní Schillerová, t.č. ministryně financí, hrozně moc touží pomoci pracujícím lidem a místo stravenek zavést stravenkový paušál.
Dnes se tedy podíváme na to, co navrhuje ministryně financí paní Schillerová, zkusíme se podívat na klady a zápory a na konci vše shrneme.
1. Jak dnes stravenky fungují.
Tak na to, abyste obdrželi stravenky, tak musíte mít především pracovní poměr. Ne jenom tak ledajaký, musí to být především HPP a také u firmy, která stravenky k platu dává. Zdaleka to nejsou všechny, některé mají své jídelny, některé nasmlouvané restaurace.
2. Výpočet nároku na stravenku.
Když už tedy máte na stravenku nárok, protože jste splnili výše uvedené podmínky, probíhá výpočet nároku takto: počet stravenek v nominálu, který firma poskytuje, se rovná počtu dní, které odpracujeme v měsíci, na který se stravenky vydávají. Od toho se odečítají dny, které jsme promarodili či prodovolenkovali v minulém měsíci. V měsíci následujícím po obdržení stravenkového setu se tento vyúčtovává se zaměstnancem.
3. Daňová úleva.
Tato úleva je stanovena zákonem a činí 100% odečtu základu daně z částky maximálně 55% z nominální hodnoty stravenky.
4. Na co lze stravenky použít.
Stravenky lze použít na odběr jídla ve smluvním stravovacím zařízení nebo si na ně nakoupit potraviny ve smluvní síti obchodů. Pod pojmem potravina se pro tyto účely bere ministerská vyhláška produktů prohlášených za potraviny.
5. Stínový obchod se stravenkami.
Stávalo se také, že za stravenky šly koupit taktéž nepotraviny, zejména cigarety a alkohol, přičemž tyto dvě komodity zákon výslovně zakazuje prodávat na stravenky. Celý systém pracoval s tím faktem, že stravenka nemusí plnit vždy roli platebního prostředku, ale prostředku zástavného. Jinak řečeno, šli jste třeba nakoupit do večerky a tam vám prodali na stravenku, co jste chtěli, včetně cigaret a alkoholu. Prodavač ovšem stravenku nešel vyrovnat se stravenkovou firmou, ale nechal si ji na nákupy do marketu. Tím se stravenka legálně utratila a na všech stranách byla spokojenost. V současnosti už toto moc nekvete, neboť i ve večerkách už jsou registrační pokladny s EET a kontrolor může kdykoliv zjistit, že zboží markováno za peníze či bezhotovost není možné doložit příslušnou transakcí a za zjištené operace mimo evidenci pokladny udělit celkem mastnou pokutu.
Zavedení stravovacího paušálu
1. Co se stane.
Zaměstnanec obdrží místo stravenek peníze na účet. Nárok na ně bude vypočítáván stále stejně jako v případě stravenek, platební prostředek však bude změněn na univerzální.
2. Co zaměstnanec udělá.
Zjistí, že má na účtu nezdaněné peníze určené sice na stravu, ale bez jakýchkoliv blokačních prostředků. Težko totiž může ministerstvo financí požadovat po bance, aby mu hlásila, za co držitelé účtů utrácí svoje peníze. Takže zatímco stravenka je po celou dobu oběhu, který je jenom jeden - po vyúčtování se stravenky skartují - zřetelně stravenkou s příslušnými blokacemi, co za ně lze nakupovat, u peněz, které v rámci stravenkového paušálu dostaneme na účet, se tato asignace ztratí okamžitě při placení u jakéhokoliv obchodníka. Stravenky totiž mají svá čísla, peníze se pod čísly neevidují. Je tudíž jenom otázkou času, kdy lidé přijdou na to, že za tyto peníze si mohou koupit cokoliv a také tak učiní. Argumentace typu - oni ti lidé přestanou jíst, ó ty hrůzo, co budeme dělat, atd... - neberu vážně, protože první věc při nedostatku peněz, což se týká jednak nejnižších příjmových skupin, tak lidí v exekuci, je omezení jídla - ať už vařením jídla doma nebo nakupováním levných housek s všelijakými konzervami, salámy, sýry, klobásami atd. Divili byste se, kolik se takto dá ušetřit na jídle.
3. Co udělá ministerstvo financí.
Dejme tomu, že se tato praxe zavede. Vedle stravenek se zavede stravenkový paušál vyplácený v penězích. Kolik lidí bude tento stravenkový paušál chtít? No skoro všichni. Čili nejenom ti, kteří už dnes mají stravenky, ale také ti, kteří si je kvůli nákladnosti pro firmy nemohli dovolit. Takže tady najednou bude stejné, ne-li větší množství stravenek a také přibudou stravenkové paušály. Čili se zvýší objem peněz, které budou nezdaněny poskytnuty na jídlo, načež zaměstnanci na jídle pravděpodobně poškudlí a nakoupí si něco jiného. Vzroste tedy větší nákladovost nezdaněného stravování. A co se stane potom? Stravenky zmizí, stravenkové firmy půjdou podnikat jinam. A ministerstvo financí tento nezdaněný příjem zruší jako příliš nákladný. Že si vymýšlím? Ale kdeže. Paní Schillerová už má v tomto případě jeden pokus za sebou a příliš slavně to nedopadlo. Tehdy o tom server Novinky napsal zajímavý článek, ve kterém paní ministryně vysvětluje, jak moc jí daňové vyjímky včetně úlev na dani vadí. Článek je zde: https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/schillerove-vadi-danove-vyjimky-cili-i-na-stravenky-40057995
Závěr:
Celý nápad zní zajímavě - ušetří se náklady za stravenkové firmy a odpadne administrativa a zbyde více peněz pro strávníky. Ve výsledku se ovšem jenom dočkáme toho, že tento benefit jednou provždy zmizí.
