Stav nouze.

Tak dnes se podíváme na to, jak se nám po téměř týdnu daří od vyhlášení stavu nouze. Předhledně zhodnotíme, co se podařilo a co ne.

1. Úvod

Tak především, stav nouze byl vyhlášen naší vládou dne 12. 3. 2020 na pevnou dobu 30 dní a vydán ve sbírce zákonů. V poslední době sice epidemiolog Prymula poukazuje na potřebu prodloužení tohoto stavu, ale bude to značně těžké, protože zákon se dá změnit pouze pomocí klasického novelizování, na což potřebujete PS, Senát a podpis prezidenta.

2. Vysvědčení vlády

1. Vyhlášení karantény.

    Tak tohle je samozřejmě dobrý nápad. Ti co ven nemusí, si vezmou home office, ti co musí, tak prozatím není zapotřebí nikde nic hlásit, dokonce ani policisté neopruzují. Takže v tomto jednoznačně za 1.

2. Uzavření státních hranic.

    Toto opatření se mi nejprve moc nelíbilo, ale když se začaly uzavírat hranice i v okolních státech, tak jsem zkonstatoval, že na tomto nápadu něco bude. Sice si nejsem dodnes moc jistý, jak se kapénky zastaví na imaginární čáře, která je vyznačena pouze patníky a u silnic cedulemi o změně státu, ale budiž. Jestli by ovšem nebylo do budoucna lepší přesněji lokalizovat ohniska nákazy a udělat v těchto místech normální uzávěru, jak jsme dnes svědky na Litovelsku. Ohraničovat ložiska hranicemi státu se mi zdá značně nepřesné, pouze v případě Itálie je jasné, že je chycená celá. Zde dám vládnímu nápadu 3.

3. Testy.

    Dnes jsem viděl dokonce i v těchto novinách video dvou vysokoškolaček, které jsou evidentně nakažené koronavirem, jedna z nich to má dokonce i úředně od hygieniků, jak vyprávějí, co si prošly za martyrium, než je vůbec někdo začal brát vážně. Jedna dokonce stále nemá potvrzení na virus, takže si nejen může chodit kde chce, ale nedostane za marodění ani žádné peníze. Navíc testů je uděláno stále hrozně málo, takže až se teď po dodávce rychlotestů z Číny rozjedou, počítejte s poskočením počtu případů hodně nahoru. Tady vláda zcela selhala - takže za 5.

4. Roušky.

    Tak to je to samé v bleděmodrém. O problému roušek se ví 14 dní, nabízejí se dokonce podnikatelé, kteří je ušijí v počtu 1 milion kusů za den, stačí pouze, aby náš stát dodal materiál. Náš stát se ovšem zatím harcuje s rouškami z Číny přes půlku zeměkoule, ovšem kdy je kdo dostane, je zatím zcela ve hvězdách. Prý budou do konce týdne nebo příští týden, ale kde stát selhal, si lidé pomohli sami. Švadlenky rozjely svá léta zapomenutá šitíčka, taktéž se vláda probrala a otevřela galanterie, takže dnes jsou fronty před prodejnami látek a šicí stroje jsou do odvolání vyprodané. Ovšem naše vláda si nad námi umyla ruce jak Pilát na Ježíšem, i přes totální nedostatek roušek v lékárnách vydala od zítra nařízení, že se musí nosit, kde je občané vezmou je na nich, takže tady to bude znovu za 5.

5. Vládní tiskovky.

   Tak sledovat vládní tiskovky je kapitola sama pro sebe. Premiérova šílená českoslovenština je z toho to nejlépe stravitelné. Ale dělat tiskovku každý den a každý den vychrlit další zákaz mně spíše přijde jako manýrismus. Když se zaposloucháte do dikce projevu, nejste si jisti, jestli na vás nemluví duševně chorý jedinec. Zamotat do projevu o koronaviru zrušení víz s Itálií, ke kterému došlo již v roce 1991, svědčí o tom, že premiér začíná situaci lehce nezvládat. Jednak zákaz stíhá zákaz, lidi už to pomalu přestávají registrovat, jednak už začínají být nelogické. Například od zítra jsou roušky povinné u všech a všude. Kde je však vzít, to nám premiér neřekl. Asi se řídí heslem "Voják se stará, voják má", jinak si to neumím vysvětlit. Rovněž od zítřka vyhlášená doba pro nákup potravin pro důchodce od 10-12 dopoledne naprosto neřeší ten fakt, že ne každý důchodce tašku unese, a tak si budeme lámat u vrat marketu hlavu s tím, zda-li může mít s sebou mladší doprovod nebo ne, nehledě k tomu, že jsou zde i zdravotně postižení důchodci, kteří mají s sebou doprovod většinou mladších osob ad hoc. Takže tady je to taky za 5.

6. Pád koruny.

    No, zatím to nic nemusí znamenat. Pád vůči euru je poslední dny dosti dramatický, stejný pád zaznamenal vůči euru forint, polský zlotý sice méně, ale taktéž ztrácel. Ono, teď se tady trochu pokusím nastínit, co nás v budoucnosti čeká. Takže po celé Evropě se zavírají hranice, dělají se karantény, stavy nouze, uzávěry obchodů i restauraci. Samozřejmě, je to k zastavení epidemie nutné, ale bude to znamenat obrovské ztráty v hospodářství. A vzhledem k tomu, že se to týká nejen celé Evropy, ale také USA, Ruska, Číny, Afriky, Blízkého východu, Indie, Číny a Austrálie, začíná být jasné, že národní státy tohle prostě nemají šanci ustát. Budu-li hrozně hnusný, tak budeme rádi, že z peněžní soustavy v Evropě uhájíme Euro a začneme hbitě pracovat na federalizaci. Ne snad, že by z toho byli všichni tak nadšení, ale proto, že nic jiného nezbyde.