Dnes se podíváme na to, proč valorizace důchodů ve skutečnosti nikomu nepomůže. Vysvětlíme, jak fungují peníze a důchodový systém.
Tak dnes se podíváme na zoubek problému, který se jmenuje valorizace důchodů. Názory jsou na tuto akci velice protichůdné, pokusím se tedy názorně vysvětlit, jak celá věc funguje. Nejprve si vysvětlíme, co dělají peníze, co naopak nedělají a následně základní princip důchodového systému. Pěkné čtení přeji.
I. Jak fungují peníze.
Peníze mají 3 základní úkoly:
1: Oběh.
Základní vlastnost peněz. Díky tomu se peníze nikam neztrácejí, stěhují se z ruky do ruky a tudíž je reálně možné, aby jeden člověk zaplatil jednou a tou samou bankovkou vícekrát, a pokaždé za to obdrží nové zboží či službu.
2. Směnu za zboží.
Druhá velmi důležitá vlastnost peněz. V pravěku peníze nebyly, protože komodit bylo tak málo, že je bylo možno na jednom místě snadno vyměnit v reálném čase napřímo, dnes se tomu říká bartrový obchod, čili výměna zboží za zboží bez peněz. Časem ale začalo komodit přibývat a směna na jednom místě a v jednom čase se stala nemožnou. Dohodlo se tedy, že se ustanoví věc, kterou chtějí všichni - zlato, stříbro, dokonce i kakaové boby, a za zboží se nebude dávat jiné zboží rovnou, ale namísto toho se použije ta věc, co chtějí všichni, a domluvili se na tom. Věc se nazvala peníze a umožnila na tu dobu nevídanou věc. Ke kompletní směně zboží za zboží už nebylo potřeba jedno místo a jeden čas, protože po dobu, kdy se směna uskutečňovala, zastupovaly za nedokončenou, protože teprve probíhající směnu zboží, právě peníze.
3. Uchovávání hodnoty.
Další důležitá vlastnost peněz. Kdyby neuchovávaly hodnotu, neměly by valný smysl. Například, kdyby se hodnota peněz během třeba jediného týdne zmenšila na polovinu, nikdo by je nechtěl. Tento jev se vždy vyskytuje při hyperinflaci, kdy peníze ztrácí svojí hodnotu doslova ze dne na den, a jsou tedy potřeba tisknout stále další peníze, obvykle se stále vyšším nominálem, až nakonec celý peněžní systém havaruje a je třeba vyměnit kompletně celou měnu, a obvykle ji zajistit řádným majetkem proti dalšímu roztáčení inflace.
Tyto jevy však peníze nezpůsobují:
1. Zdražování
Pohyb cen nahoru a dolů je způsoben Zákonem hodnoty, jež se definuje jako střet nabídky a poptávky, kdy se cena ustálí na hodnotě, se kterou oba účastníci obchodu, obvykle prodejce a kupující, souhlasí. Srozumitělně řečeno to znamená, že když je po určité komoditě větší poptávka, stoupá cena, když zájem opadne, cena klesne. Vliv na výslednou cenu zboží mají tyto faktory:
a, strana nabídková
vstupní náklady - tj. kolik peněz nás stálo pořízení výrobku
množství vyrobeného zboží - tj. kolik kusů výrobku je k dispozici, čím více, tím lépe
b, strana poptávková -
kolik peněz mají lidé k dispozici, čím více, tím více stoupá poptávka a také ceny. Peněz tedy má být k dispozici pouze tolik, aby jejich nominální celková hodnota odpovídala skladovým zásobám. Laicky řečeno, pokud budeme mít k dispozici k prodeji zboží za aktuální cenu 1 milion, ale lidé budou poptávat zboží za 2 miliony, dojde ke zdražení zboží na dvojnásobek. Následně dojde k výstavbě nových výrobních kapacit, navýší se výroba, poptávka po zboží klesne na původní úroveň a cena také. Obvyklý postup však je ten, že cena zůstane stejná, ale zvýší se výplaty na dvojnásobek.
2. Zadlužování.
Tak ani tento jev peníze nezpůsobují. Dluh tradičně vzniká tak, že potřebujeme něco zaplatit, ale není z čeho. Půjčíme si tedy. Pak zde mohou nastat dvě varianty:
a, máme kladné saldo na svém účtu a jsme schopni splácet.
Typicky třeba hypotéka, pokud jsme správně propočítali všechna rizika a nepostihl nás náhlý a nečekaný výpadek příjmů.
b, máme záporné saldo na svém účtu a nejsme schopni splácet.
Typicky třeba půjčka na vánoce, nebo přebíjení jedné půjčky druhou. Je to důsledek špatného rodinného nebo podnikového hospodaření a obvykle tento stav končí u soudu a následně exekutora.
A zároveň penězům nevadí, ani zdražování, ani zadlužování, protože při obou těchto jevech se po penězích zvyšuje poptávka, a stávají se naopak důležitějšími.
Teď si ještě vysvětlíme, jak funguje důchodový systém.
Spousta lidí si myslí, že jejich dnešní důchody jsou vypláceny ze zásoby, kterou si za léta, kdy pracovali a posílali si peníze na sociální zabezpečení, naspořili na důchodový účet, který spravuje stát. Ovšem takto systém nefunguje. Vysvětlení je jednoduché, peníze za ta léta ztratily dost značnou část své hodnoty, a tak se tento postup nedá aplikovat, protože to by ty důchody neodpovídaly dnešní cenové hladině. Systém je tedy průběžný, čili, ti dnešní důchodci v době, kdy pracovali, posílali peníze sice na důchodový účet, ale ne jako úložku na svůj důchod, ale na důchod těch, co již tehdy byli důchodci. Na důchod dnešním důchodcům tedy přispívají ti, co chodí dnes do práce a platí si v daních sociální zabezpečení.
Modelové situace při valorizacích důchodů.
1. Podle statistických údajů se zjistí, že HDP země stouplo za poslední rok o 10%. Můžeme tedy provést valorizaci důchodů o 10% a na cenách zboží se to neprojeví, protože dodržujeme pravidlo Stejný nominál peněz oproti stejnému nominálu skladových zásob.
2. Podle statistických údajů se zjistí, že inflace je 10%, to znamená, že se ceny zboží za měrnou jednotku, obvykle měsíc, čtvrtletí či rok, zvedly o 10%. Pokud provedeme valorizaci důchodů o 10%, stane se to, že skladových zásob k prodeji je stále stejně, ale peněz na nabídkové straně přibylo o 10%. Zvýší se tedy poptávka zboží o 10%, čímž opět stoupnou ceny o dalších 10%. Opět provedeme valorizaci o 10%, no a tak stále dokola. Ve výsledku bychom se dočkali hyperinflace a pádu měny. Správný postup při valorizaci důchodů je tedy podle bodu 1.
Hezký den.
