Tedy abych nebyla až tak moc optimistická, musím přiznat, že velice záleží na tom v jaké oblasti. Nicméně faktem je, že zatímco ještě před nedávnem stálo polední "meníčko" v jedné pražské restauraci 86,- Kč, dnes už je o celých 10,- Kč levnější! A to při pěti obědech za týden znamená ušetření 50,- Kč, za měsíc to pak dělá i víc než 200,- Kč!
Tak teď vlastně nevím, jestli tu všude zmiňovanou krizi blahořečit, nebo se z ní jít věšet. Faktem totiž také zůstává, že práce a tedy i výdělků mám za poslední dva měsíce minimum. O to víc však člověka potěší každá ušetřená kačka.
Zrovna před dvěma dny mi jeden člověk zapáleně vyprávěl o tom, jak jsme na tom v porovnání s Američany výborně a že tu pravou krizi jsme vlastně ještě ani nepoznali, že ta přijde až tak za tři čtyři měsíce. V Americe prý spousta lidí přišla o svá auta, své domovy, o majetek, protože nebyli schopni splácet úvěry a hypotéky. Ví to, protože tam čas od času jezdí a má tam přátele. My prý jsme krizi ještě vůbec neměli to "štěstí" pocítit.
Doufám, že se pán mýlil a že u nás se krize odrazí právě a pouze nějakými těmi krachy soukromých podniků a propouštěním, ale že exekutoři a vymahači dluhů zůstanou ve svých kancelářích a kutloších a Češi to přejdou jako vždy s typicky českým humorem a nadhledem.
Jen to "meníčko" by mohlo klidně ještě zlevnit...
