Chcete ticho? Zamlaskejte!

Snad každý už se někdy ve svém životě potkal s člověkem, který chrápe (a to včetně sama sebe). Jak se však nepříjemného hluku, který narušuje noční klid, zbavit, abychom mohli přivítat toužebně očekávaný spánek? Jedním ze zaručených způsobů je, zdá se, zamlaskání.

Včera, resp. dneska v noci jsem šla spát - jako obvykle - dost pozdě. Zatímco manžel (dále také "manža" nebo "Zd.") to zařízne většinou už kolem půlnoci, já sebou do teplých peřin většinou mrsknu až o nějaké dvě tři hodiny později. Je to tím, že na rozdíl od manži já nevstávám ve tři čtvrtě na šest, navíc jsem odjakživa noční tvor, tzv. sova. Ranní ptáčata vysloveně nesnáším, muset vstávat za rozbřesku je pro mě za trest.

Nevýhodou takového způsobu života je skutečnost, že když jdu spát, ložnicí se často linou ne zrovna příjemné zvuky, které člověku příliš klidu na usnutí nedopřejí. Někdy jsou tišší, jindy hlasitější. A občas se stane, že člověk slyší jen klidné oddychování. Ale to jen opravdu výjimečně.

Zrovna minulou noc jsem však takové štěstí neměla, navíc sotva jsem ulehla, začalo si sedat naše dřevěné okno a ke spokojenému pochrupování mého drahého chotě se tak přidalo i praskání starého dřeva. V jednu chvíli se ozvala taková rána, až mi pod tlustou péřovou dekou naskočila husí kůže. Manžela to však nijak nerozházelo, vyjma skutečnosti, že začal chrápat ještě hlasitěji.

A tak jsem vyzkoušela již několikrát ověřenou a funkční metodu, tedy tiché zamlaskání. Je zajímavé, jak takové klepnutí jazyka o patro dokáže člověka (rozumějte chrapouna) uklidnit. Stačila tři mlasknutí, Zd. se pootočil a ztichl. A já mohla konečně padnout do hlubin spánku.

Teď však nastává jedna pro mě stále záhadnější otázka. Jak je možné, že jedno dvě mlasknutí člověka přinutí přestat chrápat, ale praskání dřeva, které zní pomalu jako výstřely z pušky, s tou stejnou osobou ani nehnou? Už dávno vím, že na manžela nefunguje žádné jemné žďuchnutí, šťouchnutí či dokonce kopnutí, ale právě a pouze mlaskání. Nevzbudí ho ani kočky řvoucí nám v létě pod oknem, ani nocí se rozléhající štěkot sousedovic psů.

Nevím, nerozumím tomu. Může mi to někdo zasvěcený, prosím, vysvětlit?

Autor: Barbora Tesnerová | středa 13.1.2010 14:14 | karma článku: 9,16 | přečteno: 1564x