V poslední době není dne, kdy bych si nepřečetla či neslyšela něco negativního na téma světová finanční krize. Co vše špatného nás čeká, či na co se máme připravit a co nám krize způsobí - bude se propouštět, zvýší se nezaměstnanost, mnohé společnosti budou krachovat a lidé nebudou mít práci a že bude ještě hůře. Lidé ale neměli práci i před krizí, společnosti také krachovaly – jen o tom zase až tak často nepsala média. Stačí se optat jakéhokoliv personalisty a ten Vám řekne, že najít kvalitního a kvalifikovaného člověka do firmy na hledanou pozici byl před krizí stejně velký problém jako nyní, přestože bylo stále velké procento nezaměstnaných a každý den se na trhu práce objevovaly nové a nové nabídky práce. Ty nabídky se objevují i dnes, stačí se podívat na jakékoliv webové stránky týkající se nabídky volných pracovních míst.
Může nám ale současná „finanční krize“, vedle mnoha jednoznačně prezentovaných negativ, přinést i něco pozitivního? A to především v oblasti personalistiky, náboru lidí či v specifickém executive search, tedy cíleném výběru jednotlivců na danou pracovní pozici? Věřím, že ano. Za prvé bude na trhu práce opět obecně větší „výběr“ lidí a to především pro standardní výběr zaměstnanců – ovšem za splnění jednoho základního předpokladu, který je pro mnohé stále velmi problematicky změnitelný – snaze lidí si najít novou práci a případně kvůli ni třeba i denně za prací dojíždět v řádu desítek minut. Za druhé společnosti přestanou přeplácet nové zaměstnance, protože bude větší konkurence na jedno volné místo a neroztočí se opětovná spirála finančních požadavků a dalších absurdit, které si dávali mnozí zájemci o práci. Ruku v ruce s tím se ale bude opětovně zlepšovat péče společností o „své“ zaměstnance, protože budou firmy chtít,aby se jejich investice do jejich lidí jak vrátily, tak i vyplatily. Do popředí zájmu zaměstnavatelů, což považuji za neméně důležité, se mohou opět dostat možnosti zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek, nebo práce z domova – tedy ty formy zaměstnání, které umožní zaměstnanci si lépe naplánovat či uskutečnit své mimopracovní aktivity a přitom odvést zaměstnavatelem požadovaný objem práce.
Je zřejmé, že projekt tzv.zelené karty pro nekvalifikované pracovní síly v současné době ztrácí svůj smysl a jen by do českého průmyslu přivedl další nezaměstnané. Čemu naopak může, bez ohledu na tzv. zelené karty, aktuální krize prospět je otevření se světu v oblasti zaměstnávání kvalitních odborníků ze zahraničí a to bez rozdílu jejich náboženského vyznání či barvy kůže. Tito lidé mohou, do poněkud rigidního českého personálního rybníku, přinést oživení, které potřebuje jak naše ekonomika, tak i procesy spojené s výběrem nových zaměstnanců. Zároveň sama očekávám, že dojde k daleko rychlejšímu vyrovnávání mezd, resp. bude se umazávat rozdíl mezi mzdou na stejné pozici pro muže a ženu. Období po krizi bude v tomto ohledu daleko „férovější“, pokud se rozhodnu do zaměstnance investovat peníze, tak budu chtít,aby se mi můj čas, finance a další benefity vrátily ve formě kvalitně odvedené práce – a to bez ohledu, zda-li ji odvede muž nebo žena. V tomto ohledu stále totiž výrazně „pokulháváme“ za západní Evropou, kam se tato republika stále hlásí.
Nelze proto brát krizi jen negativně, české prostředí náboru nových zaměstnanců a český trh práce takovou krizi potřebovaly a tato aktuální krize přišla v nejvyšší čas – pro mnohé bohužel, pro další bohudík.
