Lékařské fakulty generují obchodní zástupce farmaceutických korporací

Při vší úctě k lékařům mám občas pocit, že doktor je vlastně jen nevědomou obětí farmaceutické loby. Návštěva lékaře vede nevyhnutelně, v některé z iterací, k předepsání placeného, či proplaceného medikamentu. 

Při množství měřených parametrů našeho těla, v lékařské ordinaci, je vysoká pravděpodobnost že se objeví alespoň jeden parametr, ve kterém budeme mimo limitní graf. Na každý takový parametr existuje speciální pilulka, která má jako hlavní úkol tento parametr navrátit do normy. Díky vedlejším účinkům ovšem dva jiné parametry rozhodí. To jsme již ve spirále ze které nevede snadná cesta ven.

Proč se učí medici na fakultách latinské názvy částí lidského těla? Může to nějak přispět k pochopení toho jak naše tělo-duše funguje? Stěží. Ale jistě to přispěje k božské auře někoho, kdo umí mrtvým jazykem, není mu rozumět a matlála patlála žbrloch. My mu sice nerozumíme, ale my mu věříme. Promyšlená doktrína odebrala poslední zbytky našich kompetencí a předala je do rukou pověřených. Vytvořili jsme civilizaci hypochondrů, kteří ovšem nepředstírají, oni opravdu uvěřili, že jsou nemocní a nebo dokonce snad i nevyléčitelně nemocní. Tato bezmoc nás bude sžírat tak dlouho dokud si zkrátka zase nevezmeme své kompetence zpět a nezačneme žít svůj vlastní život.

Jakožto vyznavač otužilectví a pozitivního myšlení jsem si na vlastním těle prověřil, že žádných složitých vnějších látek není třeba ke zdravému a spokojenému životu. Dostačuje čistou vodu píti, s úsměvem býti a v ledu se občas ráchati. Takové jednání má uzdravující povahu těla i duše. Všem přeji pevné zdraví, ideálně bez drogistiky a chmur.