Dožít se ve zdraví vysokého věku, to si přeje každý člověk. A rozhodně nejde o nedosažitelný cíl. Jenomže stres v práci, málo času a přemíra špatných návyků nám život spíše zkracují. Změnou životního stylu jednoduše překonáme únavu, odbouráme špatné návyky a bez velké námahy budeme žít zdravěji. Základem všeho je však pravidelný pohyb.
Jana Svobodová
Hýbeme se stále méně. Do zaměstnání jezdíme autem nebo hromadnou dopravou, kde svádíme lítý boj o sedadlo. Řada z nás pak v práci obsadí židli až na tři čtvrtiny pracovní doby. Následuje cesta domů. A tam už nás čeká oblíbené televizní křesílko. Ze stereotypní polohy nás vysvobodí až postel a spánek.
S malou nadsázkou by se dalo říct, že dlouhé sezení nás pomalu, ale jistě zabíjí. Mnozí z nás prosedí až čtrnáct hodin denně. Možná si myslíte, že je to lepší, než kdyby jste stáli nebo se pořád někde honili. Není to tak docela pravda, čas strávený na židli může být nebezpečný. Dlouhé sezení není pro člověka zcela přirozené. Prokazatelně ovlivňuje metabolizmus tuků a cukrů a zvyšuje riziko vzniku onemocnění srdce a cukrovky. Když jsme nečinní, naše svaly nevykonávají téměř žádnou aktivitu, která je jinak důležitou složkou regulačních procesů těla. Podle odborníků je posedávání po většinu dne podobně nebezpečné pro zdraví stejně jako kouření! Výrazně se například omezí dýchání, dojde ke zpomalení a snížení plicní ventilace (výměny vzduchu v plicích). Srdce se rovněž přizpůsobí nízkému oběhu kyslíku a omezeným energetickým potřebám organizmu. Tělo se hůř prokrvuje. To velmi negativně ovlivňuje především funkci sezením stlačených vnitřních orgánů: žaludku, žlučníku, ledvin a jater. A na civilizační onemocnění je hned zaděláno! U mozku se sice přechodně zvýší jeho schopnosti, zejména koncentrace. Kvůli omezení činnosti ostatních orgánů se ale dlouhodobě zhorší jeho výživa. Projeví se to zpomalením příjmu živin, krevního a lymfatického oběhu v mozku.
Negativní vliv sezení bychom měli redukovat pravidelným pohybem během dne. Ani se sportem to ale nepřehánějte. Často se snažíme sezení kompenzovat nárazovou náročnou fyzickou aktivitou. Tím však náš organizmus ještě víc poškozujeme a opotřebováváme. Odnáší to nejen klouby, ale především srdce a cévy. Pro srdce a cévy jsou nejrizikovější výkonnostní sporty – cyklistika, maratón, triatlon. Podle kardiologů je ideální a bezpečná maximálně jedna hodina náročnějšího pohybu denně. Zdravým pohybem je také jízda na kole a plavání.
Pokud máme sedavé zaměstnání, tak stačí třeba jednou za hodinu vstát, sejít z kanceláře po schodech dolů a zase nahoru. A aspoň kus cesty do práce a zpět jít pěšky. Obyčejná chůze je totiž zdravější, než jste si mysleli. Nejjednodušší recept zní: každodenní pohyb na čerstvém vzduchu. Podle průzkumů potřebujeme k tomu, abychom si udrželi přirozené zdraví a kondici, zdolat denně asi šest kilometrů. Většina z nás ale ujde jenom asi jeden a půl kilometru, a to je opravdu hodně málo. Denně bychom měli středně rychlou chůzí strávit v ideálním případě asi jednu hodinu. Chůze ale prospívá nejenom tělu. Lidé, kteří pravidelně chodí na procházky, se dokáží lépe bránit stresu a snáze řeší každodenní problémy.
Půlhodina chůze ráno, půlhodina večer a mezitím běžné pobíhání. To je cesta ke zdraví.
