Hudební legenda Synkopy 61 na rockové Starči

     Hudební legenda, regionální kapely, příval decibelů, obrovská masa fanoušků. Tak vypadalo sobotní odpoledne a dlouhá noc na sokolském hřišti ve Starči. 23. června se tam konal 13. ročník setkání kapel ze 70. a 80. let minulého století, který tradičně uspořádali místní  hasiči. Pro fanoušky z Třebíčska a okolí je návštěva tohoto letního hudebního festivalu příležitostí poslechnout si muziku s příchutí nostalgie, zatancovat si, zavzpomínat na dávná léta a setkat se s přáteli.

     Hudební maratón zahajují již tradičně mladí začínající hudebníci. V 16 hodin ho odstartovala  třebíčská rocková skupina STORM. Pak se na pódiu v pravidelných půlhodinových  intervalech až do ranních hodin střídaly regionální kapely zvučných jmen, za kterými se v minulosti táhly na taneční zábavy stovky jejich příznivců. Puls, Matador, Watt 80, Old Arcus, Paprsky, Pekelníci, Merkur. Všechny tyto domácí kapely a jejich nesmrtelné hity dokázaly přilákat  obrovský dav příznivců bigbeatu, kteří doslova zaplnili hřiště. Stařeč zažila velkou rockovou noc, na kterou podle pořadatelů dorazilo téměř 2500 návštěvníků. Místní hasiči opět nezklamali. Na dobré organizaci celé akce bylo vidět, že jako pořadatelé nejsou  žádní amatéři.  K výborné náladě všech přítomných rozhodně také přispělo  příjemné počasí, které vyšlo tentokrát na jedničku. Velký podíl na vysoké návštěvnosti mělo rozhodně i vystoupení hlavní kapely večera, jejíž volbou vsadili organizátoři akce na jistotu. Hlavním tahákem letošního roku se stala dnes již hudební legenda, brněnská kapela Synkopy 61. Jejich hodinové vystoupení plné převážně vlastních skladeb vypuklo v 22 hodin a bylo příjemným osvěžením sobotní hudební noci. Kapela roztancovala dav spokojených fanoušků a jejich nestárnoucí hit Válka je vůl si s ní zazpívali i někteří příznivci kapely před  pódiem.

Synkopy 61 jsou naší nejdéle hrající beatovou skupinou, která patřila v šedesátých a sedmdesátých letech ke špičce naší populární hudby. Proslula neotřelou vlastní tvorbou a především výbornými vícehlasými vokály, za které si vysloužila od kritiků označení „Moravští Beach Boys“ a získala mnohá ocenění na hudebních festivalech u nás i v zahraničí. V prosinci 1960 ji založil tehdy čtrnáctiletý kytarista Petr Směja. V hektické sobotní atmosféře nebyl čas na dlouhé rozhovory. Přesto mi to nedalo a kapelu jsem ještě před jejich vystoupením požádala o krátký rozhovor, na který odpovídal zakladatel a kapelník Ing. Petr Směja.

Vaše kapela oslavila loni padesát let své existence a pořád jste aktivní bigbeatovou kapelou u nás. Navíc nyní hrajete v  téměř  původním obsazení. Jak jste oslavili toto kulaté výročí? 50. let založení kapely jsme slavili na podzim. Měli jsme tři koncerty v Brně a teď z toho děláme DVD. Z naší původní sestavy jsme zde čtyři, náš baskytarista už bohužel není mezi námi, zemřel před čtyřmi lety. Dnes již neděláme samostatné koncerty, pouze vystoupení s dalšími kapelami nebo hudební festivaly. Hrajeme pouze příležitostně, asi tak desetkrát během roku. Již nevystupujeme profesionálně, ale je to náš  koníček.  

Hrajete často na hudebních festivalech?  Jaké akce vás čekají v nejbližší době?

Pravidelně na hudebních festivalech nehrajeme, jedná se spíše o příležitostné akce. Za měsíc jedeme na festival do Banské Štiavnice, kde je část fesťáku věnovaná „starým“ kapelám. Bude tam vystupovat i Vladimír Mišík a ETC, Karel Kahovec, Viktor Sodoma. Pak budeme hrát ve Strážnici, kde je jeden den festivalu věnovaný rockovým kapelám. V prosinci jsme odehráli vystoupení  v Praze v Lucerně, to byl takový comeback věnovaný festivalům v letech 1967 a 1968. Samozřejmě vystupujeme doma v Brně při různých příležitostech.

Jak se vám líbí ve Starči? Vystupujete rádi na podobných akcích a máte rádi jejich atmosféru? Atmosféru letních festivalů máme určitě rádi, je to takové příjemné osvěžení. Zvláště když jsou to akce těch déle působících kapel. Je vidět, že lidi se tu umí bavit. Rádi si zavzpomínáme se svými vrstevníky, to je vždycky fajn. Jsou to taková kamarádská setkání po letech. Na podobných akcích jsme se setkali třeba s naším kamarádem  Radimem Hladíkem nebo Mariánem Vargou. Nevýhodou těchto festivalů je, že je tam velký shon, zmatek, rychlé střídání kapel a není možné si tam udělat seriózní zvukovou zkoušku, na to není čas. Ale nám to nevadí, všechno vyváží ta úžasná atmosféra festivalů.