Snad každého z nás čas od času potká období, kdy špatně usíná nebo se v noci probudí a pak už neusne. Jak ale zjistit, že je to jen dočasná porucha nebo už nemoc? Pokud je nespavost dlouhodobější a máme pocit, že náš spánek už není kvalitní tak jako dřív, je nejvyšší čas navštívit specializovaného lékaře.
Podle poznatků z poslední doby má nějaké poruchy spánku téměř třetina dětí a mládeže, s dospělými je to dokonce ještě mnohem horší. Často lidé ani netuší, že trpí jednou z těchto poruch. Pravděpodobně tou nejvíce diskutovanou je nespavost, kterou řadíme mezi ty nejčastější civilizační choroby. Potřebu spánku má každý jinou. Nejčastěji to bývá šest až osm hodin, někomu však stačí pouhých pět, jiný potřebuje deset i dvanáct hodin. Nezáleží ani tak na délce spánku, ale hlavně na jeho kvalitě. Důsledky kvality spánku jsou evidentní. To jak dobře se vyspíme, výrazně ovlivňuje to, jak žijeme ve dne. Dalším problémem a snad největším postrachem společných ložnic je chrápání. Tisíce zaručených domácích nápadů, jak se zbavit problému silně narušujícího soužití, spolehlivě selhává. Současné poznatky navíc ukazují, že chrápání může mít nejen následky sociální, ale dokonce i vážné zdravotní. Část chrápajících pacientů často netuší, že má vážnější poruchu a trpí syndromem, při kterém dochází během spánku k zástavám dýchání. Odstranění těchto poruch je komplikované a často je třeba pomoc odborníka. Někdy postačí změna životního stylu. Klidné větrané prostředí, ve kterém usínáme, kvalitní matrace a polštáře pro správnou polohu páteře. Nepít večer alkohol, kávu, čaj černý ani zelený, energetické nápoje, vynechat těžká jídla, nekouřit před ulehnutím. Někdy pomůže i lehká procházka po večeři. Před spánkem je dobré vyčistit si hlavu, odložit starosti z práce či s dětmi. Pokud je nespavost dlouhodobá, je nutné vyhledat pomoc odborníka, který vyloučí jiná onemocnění, jež vedou k nespavosti. Poruchy spánku zkoumají lékaři v tzv. spánkových laboratořích. Spánková laboratoř v Třebíči je pracoviště, které je součástí plicního oddělení.
Několik otázek jsem položila primáři plicního oddělení MUDr. Vladimíru Hanákovi.
V jakých případech odesílá specialista pacienta na vyšetření do spánkové laboratoře? Co znamená termín „syndrom spánkové apnoe“? Do spánkové laboratoře odesílají nejčastěji pacienty obvodní lékaři, dále specialisté – plicní lékaři, kardiolog a neurolog. V naší nemocnici se zástavy dechu v laboratoři vyšetřují od roku 1995. Předtím museli pacienti jezdit na toto vyšetření až do Břeclavi. Příznaků poruch spánku je několik. Asi tím nejčastějším je hlasité a nepravidelné chrápání. Téměř každý muž přes 40 let a každá žena přes 50 let chrápou. To je dáno biologicky. Pro poruchy spánku je příznačné právě to nepravidelné chrápání – takové to najednou z ničeho nic a po chvíli znovu. Často pomáhají při odhalení těchto příznaků ložnicoví partneři, kteří si chrápání všimnou často jako první. Spánková apnoe je zástava dýchání během spánku trvající déle než 10 sekund. Socioekonomické důsledky (únava, nevýkonnost, usínání, špatná nálada) a zdravotní důsledky (kardiovaskulární riziko) předurčují onemocnění k bezodkladnému řešení.
Kdo bývá nejčastěji pacientem s poruchou spánku? Jaké má příznaky a jaké vážné zdravotní komplikace mu hrozí? Nejčastěji to bývají obézní lidé. Ten, kdo má přes 100 kg je náš potencionální pacient. Chodí k nám nejen lidé vyššího věku, ale i mladí lidé v produktivním věku. To je také mnohem závažnější. Jen člověk, který se dobře vyspí, je pak odpočinutý a svěží. Pak může produktivně a naplno pracovat. A naopak ten, který v noci své srdce namáhá místo toho, aby si odpočinul, má v pozdějším věku srdeční problémy. Takto totiž nejde namáhat srdce do nekonečna. Nejčastějším příznakem je právě nepravidelné chrápání. Dále pak také denní spavost, ranní bolest hlavy, sucho v krku, poruchy paměti a koncentrace, podrážděnost, deprese, zvýšená potivost. Nejčastější komplikací je vysoký krevní tlak. Pacientům hrozí riziko kardiovaskulárních příhod. K infarktům myokardu a cévním mozkovým příhodám dochází nejčastěji mezi půlnocí a 3 až 4 hodinou ranní.
Co si má pacient představit pod názvem pracoviště spánkové laboratoře? Spánkové laboratoře jsou dvojího typu. Ve screeningové se vyšetřuje spánek základním přístrojem tzv. polygrafem. Ten vyšetřuje saturaci kyslíkem, frekvenci tepu pacienta, proud vzduchu směřující ústy, a také je v místnosti mikrofon, kterým sledujeme zvukové projevy chrápání. Pacient má hrudní a břišní pás, který sleduje pohyby jeho dýchání. Z těchto údajů se vypočítává počet bezdeší, které trvají déle než deset sekund a u delší pauzy nad dvacet vteřin sledujeme také pokles saturace kyslíkem, kterým trpí organismus pacienta. Druhým typem spánkové laboratoře je pracoviště s vyšším vybavením, kde sledujeme i další ukazatele. A to je právě naše spánková laboratoř v Třebíči, kde používáme tzv. polysomnografii, tedy i vyšetřování neurologickými senzory – EEG a EMG. Celé toto vyšetření pacienta doplňujeme i záznamem na video.
Co čeká pacienta ve spánkové laboratoři, jak dlouho zůstane v nemocnici a na co by se měl připravit? Hradí toto vyšetření zdravotní pojišťovny? Hospitalizace trvá minimálně 3 dny, ale délka vyšetření je velmi individuální. Zpravidla to bývá několik dní. Na první noc se pacientovi zapne hrudní pás, který snímá pohyby hrudníku a polohu těla. A na prst se přiloží klapka, která snímá saturaci (nasycení) hemoglobinem a tepovou frekvenci. Druhou noc se provádí buď specializované vyšetření polysomnografem k upřesnění poruchy spánku. Nebo se začne s titrací přetlaku pomocí přístroje CPAP. Třetí noc se již monitoruje samotný Auto CPAP, se kterým se již pacient seznámil. Velikost přetlaku je určena tímto speciálním vyšetřením odborným lékařem ve spánkové laboratoři. Je nutné schválení revizním lékařem zdravotní pojišťovny, pak je léčba plně hrazena a je tedy bezplatná. V některých případech se monitoruje i polysomnografie. Z té se pořizuje kompletní videozáznam, který se kontroluje. Ta spočívá ve sledování dalších parametrů, které zjišťují elektrody připevněné do vlasaté části hlavy (EEG), elektrody na „srdce“ EKG, elektrody pod očima (EOG), na krku připevněný mikrofon kontroluje dýchací zvuky. Graf ukazuje kvalitu a hloubku spánku, rozliší snový spánek od nesnového, probouzecí manévry, zástavy dechu, srdeční frekvenci, vypočítá polohu pacienta, zda spal na zádech či na boku. Po vyhodnocení záznamu lékařem je při další dohodnuté schůzce sdělen výsledek vyšetření a navrhnutý terapeutický postup. Pokud je potvrzen syndrom spánkové apnoe (jinak také slep apnoe syndrom), bývá pacientovi předepsán přístroj pro přetlakovou terapii, a často i zvlhčovač. A je odesláno ke schválení reviznímu lékaři příslušné zdravotní pojišťovny. Po schválení je pak klient vyzván k převzetí přístroje a zaškolen v obsluze. Poté k nám dochází na pravidelné kontroly.
Přichází k vám na vyšetření do laboratoře hodně pacientů? Dalo by se říct, že se jejich počet zvyšuje? Pacientů máme hodně. Momentálně k nám objednáváme zhruba až na listopad. Kapacita laboratoře dovolí vyšetřit v laboratoři 4 pacienty během týdne a 4 kontrolujeme o víkendu. Syndromem zástavy dechu trpí 5 až 10 procent lidí, obezita u naší populace roste, a tím pádem se také počet pacientů u nás zvyšuje. Ti k nám přichází nejen z našeho okresu, ale také ze Znojemska a Žďárska.
