Po vysokých cenách vajec se spekuluje také o cenách vepřového masa, které raketově vyletí. Od 1. ledna 2013 vstoupí v platnost novela legislativy o chovu prasat, která bude představovat zvýšení finančních nákladů na jejich chov. Zemědělci jsou však ti poslední, kteří cenu vepřového mohou nějak zásadně ovlivňovat. Situace využívají hlavně obchodníci, kteří raději levnější (často i méně kvalitnější) maso kvůli svým ziskům raději dovezou ze zahraničí. A záleží na nás, zákaznících, zda budeme důsledně žádat maso české produkce a tím dávat práci našim lidem. A na české legislativě, zda umožní rozeznat české produkty od cizích. Doufejme tedy, že i nadále u nás tolik oblíbené „vepřo, knedlo ,zelo“ zůstane dál tradičním pokrmem a bude se připravovat znovu jen z vepřového pocházejícího z českých prasat.
Na současnou situaci jsem se zeptala ředitele úřadu Okresní agrární komory v Třebíči Ing. Karla Coufala.
Evropská unie novelizovala ve směrnici vyhlášku upravující podmínky pro chov zvířat. Tentokrát se týká prasnic a v platnost by měla vstoupit od ledna 2013. Jaký to bude mít dopad na drobné chovatele, zvládnou splnit podmínky? Změny v chovech podle směrnic EU představují pro farmáře finanční náklady navíc. Nebude to pro některé likvidační?
Tato vyhláška č. 208 z roku 2004 již platí a spousta chovatelů si podle ní v průběhu minulých let otestovala svoje stáje. Jedná se o zdravý odchov zvířat, konkrétně u prasat tato vyhláška platila na všechny nové stavby, které se staví do konce letošního roku. Od ledna 2013 bude platit vyhláška už na všechny stavby včetně těch starých. Hodně zemědělců, kteří věděli, že nebudou rekonstruovat stáje z důvodu nedostatku finančních prostředků, postupně chovy zlikvidovali. Podíl na tom má dále také extrémně nízká cena vepřů, chov se jim nevyplatí a postupně jdou do ztráty. Teď již budou platit pouze nové podmínky, ve kterých se nachází i nesmyslná nařízení. Chov prasat byl u nás vždy na velmi dobré úrovni a nikdy nevadilo, že prasata mají ve stájích o 10 cm menší kotec.
Proč některé chovy vepřů na Třebíčsku skončily? Otázku zachování chovu prasat řešila i nakonec s ním také skončila mnohá zemědělská družstva. S chovem skončilo i ZD Stařeč, kde býval vyhlášený chov prasnic. Počet chovů prasat na Třebíčsku se podstatně snížil a těch, co nějaký chov ještě mají, je už opravdu málo. Úplně skončil chov prasat ve Starči a v Klučově. Zemědělské družstvo v Polici snížilo stav prasat na třetinu. Postupně se chovy na Třebíčsku likvidují. Většina skončila kvůli výkupním cenám vepřového, která byla stlačena až pod provozní náklady. Další podíl na tom mají předpisy EU, které zemědělcům prodražily výrobu. A také dovoz výsekového masa z ciziny.
Dojde k výraznému zdražení vepřového masa? Jaký podíl na likvidaci chovu prasat i na cenách vepřového má dovoz levnějšího masa ze zahraničí – především z Německa, Dánska, Španělska? V návaznosti na nové předpisy bude docházet určitě ke zdražování vepřového masa, což je normální trh. Z ciziny se k nám v současné době dováží velice mnoho druhořadého výsekového masa, které v cizině nespotřebují. U nás se toto maso zpracovává, je to pro firmy ekonomicky výhodné.
S jakými největšími problémy se v současnosti potýkají zemědělci v našem regionu? Nejvýraznějším problémem v některých lokalitách bylo, že museli zaorat část ozimů. Konkrétně na Třebíčsku to nebylo tak výrazné. Rostliny zachránil sníh, který napadnul. Chovatelé dojnic trochu bojují s klesající cenou mléka. Moc pozitivních věcí není. Vše ovlivňuje v zemědělství do jisté míry především počasí. Momentálně se čeká, jak dopadne letošní sklizeň.
Jaký je v dnešní době zájem o podnikání v zemědělství? Má kdo nastoupit na farmy místo dnešních zemědělců? Je nastupující generace perspektivní a odborně vzdělaná v tomto oboru? Zájem o podnikání v zemědělství pochopitelně není, také díky současné situaci. Zemědělci, kteří si dříve vzali pozemky, již dosluhují. Ti co mají farmaření jako přivýdělek k důchodu, zatím setrvávají. Ale pokud by mělo být jejich hlavní obživou a nemají dostatečný počet hektarů a vše ošetřeno takovým způsobem, aby to dělali „velkovýrobou“ , tak mají velké problémy. Kdysi to bývala sedlácká čest a na zemědělství pracovaly celé rodiny. Dnes obecně mladí již nemají o práci v zemědělství zájem. Je i přetlak studentů ze zemědělských škol, kteří nenajdou uplatnění v oboru.
