Máme docela vyrovnané, harmonické, dvacetileté manželství. Nikdy by mě nenapadlo na současném stavu cokoliv měnit. Přesto mi připadal poslední dobou můj muž nějaký nespokojený, zdálo se mi, že už o mě jako o ženu nejeví takový zájem jako dřív.
„Víš“, povídá mi můj drahý jednoho dne. „Nechej si to projít hlavou, ale měli by jsme v otázce našeho sexuálního života začít něco dělat. Už mě to s tebou nebaví.“
Bum prásk…tečka. Zůstala jsem na něj hledět jako opařená.
„Co? Co to meleš prosím tě? Jak tě to se mnou nebaví?“ hledím na něj jako poslední blbka. Dyť jsi vždycky měl na co sis vzpomněl, veletoče jak sis umanul a ty mi teď po dvaceti letech manželství a dvou dětech řekneš takovou věc, v klidu, jako by sis mazal marmeládu na chleba? A jak to teda chceš řešit? Chceš se rozvést? Použil, zahodil, dosloužila, jdu za jinou?“ začínala jsem nabírat na obrátkách. Jsem vcelku klidná, ale tohle mě teda dostalo.
„Uklidni se, nechci se rozvádět, jen jsem si tak říkal, že by jsme mohli zkusit swingers party“ řekl uklidňujícím hlasem můj muž.
„To jako skupinovej sex? Si děláš prdel, ne? To by jsme tam museli být úplně nazí a dělat tam to…s cizíma?“ hleděla jsem na něj a ztěžka polkla při té představě.
„Ne, budeme tam v bundách a ty si můžeš vzít ten kožich, co jsem ti dal loni k vánocům… haha“ smál se stupidně můj muž.
„Seš blbej!“téměř slzím.
„No, jak bych to řekl, už jsem nás na jednu objednal. Je to teď o víkendu a já jsem rozhodnutej tam jít. Záleží jen na tobě, jak se rozhodneš. Nebudeme tam souložit s kde kým, ale domluvíme se s jinou partnerskou dvojicí a uděláme výměnu partnerů. Lidé, kteří tam chodí, se rozvádět nechtějí, chtějí si jen trošku okořenit svůj sexuální život, který už po letech s jedním partnerem trošku skomírá. Tak si to promysli a ráno mi řekni, jak ses rozhodla.“
V noci jsem téměř nespala, přemýšlela jsem o tom, co mi nabídl muž za manželskou vzpruhu. Já byla v sexu docela spokojená, nic jsem měnit nechtěla.
Vzpomněla jsem si, jak mi onehdy kolega v práci vykládal zážitky z takovýchto akcí, tenkrát jsem se tomu smála, vykládal to hodně barvitě a já měla pocit, že mě to nikdy nemůže potkat. Musím se přiznat, že v podání kolegova výkladu a díky mé bujné představivosti to bylo místy vzrušující. A teď jsem měla být aktérkou této hry i já.
Pro Boha! Napadlo mě. Ještě, abych se tam tak s kolegou potkala! Znám ho jen v košili a kravatě, při představě, že bych ho měla vidět v celé jeho kráse, ba dokonce, že bych zrovna s ním měla něco mít, se mi už udělalo poněkud mdlo.
Nicméně…., dospěla jsem k rozhodnutí. Půjdu tam! Pokud chce manžel vzrůšo, tak ho tedy bude mít!
Jak řekl, tak bylo.
Nastal víkend a my už kráčeli po schodech jakési osvětlené vily. Pamatuji se, že všude volně ležely lubrikanty všeho druhu a prezervativy všech příchutí. Manžel mě držel za ruku. Za chvíli jsme se střetli tváří tvář nějakému páru, ona byla opak mne. Černovlasá, mým kritickým okem prdelatá bruneta, která měla prsenka téměř neviditelná. Uf, trochu se mi ulevilo, nelíbila se mi. Mé sebevědomí slyšitelně stouplo. Až po té, co jsem si prohlédla ji, zaregistrovala jsem jejího partnera. Byl zřejmě o dost mladší než ona, tipovala bych tak pětadvacet let. Wow! Zajíček! Že by to tu přece jen nebylo tak špatné? Říkám si v duchu a sotva se otočím, tak vidím, že manžel už jí svléká kalhotky. Očima mě pobídl, aby ch se začala i já věnovat svému protějšku.
Potom následovala smršť. Zajíček se ukázal být ve formě a to, co ve mně vyvolal, na to bych si netroufla, byť jen pomyslet. Jak mi pošeptal, měl rád dominantní ženy a bičík. Při představě, že si užiju a ještě toho svého při tom zmlátím, se mi docela zamlouvala. Vzala jsem levou rukou jeho přirození, tahala ho za něj a pravačkou ho jemně bičovala. Čím větší rozkoš z toho měl, tím větší intenzitou sílily mé rány.
Najednou jsem ucítila v očích světlo, něco mě silně oslňovalo. Slyším hlas svého manžela: „Co to děláš? Haló vzbuď se!“
Cítím, jak mi drží pravou ruku, kterou ho chudáka mlátím po hlavě a levačkou silně obepínám nohu naší letité, věrné postele.
„Můžeš mi prosím tě říct, co se ti zdálo?“ praví vyděšeným hlasem muž.
„Ále, ani se radši neptej. Ráno ti to u kafe povím. Teda, možná……
