Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

176 kapek krve

Přísloví o poslední kapce, až pohár přeteče zná asi každý. V Íránu do pomyslného poháru přibylo dalších 176 kapek krve. Kdoví, které to budou, co přetrhnou hráz trpělivosti a přemohou to, co lidem v Íránu ještě brání

vyjít do ulic: strach ze smrti?

                Po cíleném zabití Kásima Solejmáního v Iráku 3. ledna 2020 nejvyšší vůdce Chámeneí vyhlásil na tři dny státní smutek. Lidé byli i povinně nahnáni na jeho pohřeb, minimálně 56 z nich dokonce potkala ošklivá smrt ušlapáním davem. Solejmání byl přirovnáván k velkým mučedníkům islámu a zobrazován bok po boku s Chomejním, Imámem Hosejnem a dalšími zesnulými vůdci.

                Byl zákeřně zabit brilantní generál. Sice s rukami od krve, ale pořád brilantní mozek operací zaměřených na implementaci Chomejního ideje „vývozu revoluce“.

                Sto sedmdesát šest dalších nevinných lidí Chámeneímu nestojí ani za jeden den státního smutku. Ani za omluvu. Bez ohledu na to, že to také byli brilantní studenti, lékaři, vědci, piloti, letušky, matky, děti, lidé, které čekala vesměs ještě nějaká budoucnost.

                 Co tedy Írán udělá? Zodpovědnost hodí na vypjatou atmosféru po vypálení raket na americké základny v Iráku. V Íránu ještě existuje základní vojenská služba a u té jednotky mohli být i nezkušení mladíci, kteří prostě nezvládli psychický nápor a to tlačítko zmáčkli bez čekání na rozkaz zvrchu. Člověk si trpce řekne: ještě štěstí, že to byly "pouze" konvenční rakety.
                V létě roku 1988, v posledním měsíci posledního osmého roku nesmyslné války proti Iráku, americký křižník Vincennes sestřelil podobným omylem dopravní letadlo linky Iran Air 655 z Teheránu do Dubaje. Tehdy přišlo o život 260 osob. Tuto tragedii si ale Íránci připomínají dodnes velice živě a je nevynechají příležitost tento omyl Spojeným státům opakovaně vyčítat, včetně skutečnosti, že dva vysocí velitelé plavidla dostali vyznamenání. 
(https://www.washingtonpost.com/archive/politics/1990/04/23/2-vincennes-officers-get-medals/cf383f02-05ce-435b-9086-5d61de569ed8/)

                   V listopadu se tisíce lidí v Íránu opět po letech odvážily vyjít do ulic, aby protestovali proti 300 procentnímu zdražení benzínu. Pořádkové síly do nich začaly pálit ostrými náboji. Je známo přibližně pět stovek jmen obětí, odhaduje se jich ale minimálně kolem 1500. Za pouhé čtyři dny. Rodiny obětí byly zastrašovány, aby o svých ztracených blízkých nemluvili.

                Ale patrně zdražené kapky benzínu ani prolité kapky krve pořád nestačily, aby protekl pohár trpělivosti. Musela téct další krev. Už od včera (11.1.), kdy se íránská vláda oficiálně přiznala k sestřelení letadla, lidé opět vyrazili do ulic a žádají odstoupení nejvyššího velitele ozbrojených sil, Chameneího. Násilná reakce pravděpodobně na sebe nedá dlouho čekat.

                Co nám tedy akce Solejmání přinesla? Byl odstraněn brilantní stratég, někde na pomezí vojáka a teroristy s černým svědomím. Na poměrně citlivém území třetí země a kontroverzním způsobem. Nezapomínejme ani na to, že současně byl odstraněn i potenciální rival a nástupce Chámeneího. Solejmání byl populární právě u lidí, kteří Írán fakticky ovládají: Revoluční gardy. Za léta vývoje se dospělo do stádia, kdy Chámeneí pro své přežití potřebuje gardy, ale gardy už nepotřebují Chámeneího. Po protestech a nespokojenosti lidí se opět jejich pozornost musela někam obrátit: na věčnou hrozbu ozbrojeného konfliktu, visící ve vzduchu jako nafouknuté a uměle přiživované monstrum.

               Velice slabý odvar raketového útoku na americké základny v Iráku (patrně předem ohlášený) a tragické sestřelení letadla způsobilo i to, že má Írán z ostudy kabát.    

                Pokud si někdo vybavuje dějiny íránské revoluce (nyní mám na mysli tu třetí v pořadí, pokud počítáme, že ta první byla konstituční, druhá bílá a třetí, poměrně nesprávně nazývána islámská), první protesty proti Šáhovi M. Rezovi Pahlavímu proběhly už v roce 1963, tedy šestnáct let před jejím vrcholem, v roce 1979. Ještě pár měsíců před tím monarchie vypadala neotřesitelně.

                Kolik zmařených životů bude ještě muset odtéci, aby se hráze přetrhla?

                Ti lidé, kteří odešli nenávratně, jsou ale pouze kapkou v moři, v moři odlivu mozků z Íránu. Kolem čtyřiceti z nich mělo dvojí občanství, íránské a kanadské. V podstatě jsou kladení na roveň těm bezejmenným chudákům, převálcovaným a zastřeleným na ulicích. Také se provinili, také jistým způsobem protestovali: tím, že z Íránu prostě odešli žít jinam, kacířsky nespokojení s životem v teokratickém ráji.

                Asi by nemělo smysl jen zde zveřejňovat suchopárné seznamy jmen a titulů. Nechme mluvit obličeje. Naposledy. 

Studentni prestižní Technické univerzity Šaríf
Mladé páry z letadla.

 Mladé páry z letadla: Arash Pourzarabi (26), Pouneh Gorji (25), absolventi University of Alberta, na fotografii z jejich svadby pouhých pár dnů před odletem. Niloofar Ebrahim (34), absolventka Kingston University,Saeed Tahmasebi Khademasadi, (35) doktorand na Imperial College. Siavash Ghafouri-Azar (35) a Sara Mamani (36), absolventi Concordia University a rodinní příslušníci člověka, kterého osobně znám.

Poslední selfies z letadla nebo letiště.
Ukrajinská posádka letadla.
Doktorandka Ghanimat Azdahri, zabývající se udržitelným životním stylem původných národů, sama ze starobylého kmene Kaškájů.
Prof. Pedram Mousavi, jeho žena Mojgan Daneshmand a jejich dcerky Daria a Dorina.
Dr. Shekoufe Choupannejad, gynekoložka a porodnice na Northgate Centre Medical Clinic v Edmontonu.

 

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Silvia Suto | pondělí 13.1.2020 1:43 | karma článku: 35,77 | přečteno: 3994x
  • Další články autora

Silvia Suto

Chcete zeleň? Jděte se pást na venkov. V centru Prahy nebude.

Na jednom z hlavních zpravodajských portálů se objevila zpráva "Parky, sady i hřiště v centru Prahy jsou ohroženy". Hned mě zaujalo, čím že jsou tyto parky ohroženy? Snad kůrovcem? Nájezdy neukázněných turistů? Něčím horším.

19.7.2018 v 17:44 | Karma: 24,23 | Přečteno: 724x | Diskuse| Politika

Silvia Suto

Po čtyřiceti letech Íránci na ulici provolávají „Šáhu, vrať se, Šáhu, vrať se!“

Myslela jsem si, že jeden článek k objasnění situace v Íránu bude stačit. Nebude. Zde je tedy pokračování.

1.1.2018 v 21:12 | Karma: 38,79 | Přečteno: 2643x | Diskuse| Politika

Silvia Suto

Opět nikdo nepochopil, co se v Íránu děje...

Se zděšením jsem si přečetla oficiální zprávu o tom, co se v Íránu děje. Se zděšením z totální neinformovanosti agentur, nebo z úmyslné dezinformace. Ať už je za tím cokoliv, v Íránu se děje mnohem více, než by kdokoliv očekával.

31.12.2017 v 8:49 | Karma: 36,73 | Přečteno: 2151x | Diskuse| Politika

Silvia Suto

40,8 procent, aneb můžou lilek, rajčata a salát způsobit infarkt?

Minulý čtvrtek jsem šla na nákup do nejmenovaného řetězce potravin v blízkosti mého pracoviště. Chtěla jsem koupit jen pár běžných věcí. V oddělení zeleniny na mě ale čekal šok. Pouze jsem nevěřícně zírala před sebe.

30.1.2017 v 14:45 | Karma: 39,53 | Přečteno: 2484x | Diskuse| Politika

Silvia Suto

Ochutnejte Írán, aneb výběr z gastronomické klenotnice "Osy zla"

Perská kuchyně je ve světě i v České republice přehlížená a nedoceněná. Asi nejspíše z politických důvodů. Jinak je to vysloveně gastronomický hřích, jelikož je málo kuchyní, které by se mohly pyšnit dědictvím několika tisíciletí.

6.1.2017 v 9:00 | Karma: 23,53 | Přečteno: 1558x | Diskuse| Hobby
  • Nejčtenější

Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma

18. května 2024  12:02

Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...

Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky

22. května 2024

Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...

Turisté si zajeli do Afghánistánu. Střelci část Evropanů povraždili i s průvodci

18. května 2024  17:57

Neznámí ozbrojenci v pátek večer v provincii Bámján v centrální části Afghánistánu zabili tři...

Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím

24. května 2024

Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...

„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici

25. května 2024  12:55

Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...

Komu spadne do klína západ Afriky? Ve hře o vliv je průmysl i dezinformace

26. května 2024

Premium Od spolupracovníka MF DNES v Africe Pozvolný odchod Francie ze západní Afriky je hotová věc. Zcela nahradit francouzský vliv ale bude...

Čechů ubývá, rodí se méně dětí. Není čas na sex a vztahy, vysvětlují odborníci

26. května 2024

Premium Stále více žen v Česku nemůže otěhotnět nejen z důvodů onemocnění, ale i kvůli odkládaní...

První barevná fotka zmizela v hlubinách času. Už ji nikdy nikdo neuvidí

26. května 2024

Seriál Je to jen pruhovaná stuha na tmavém pozadí, přesto představuje zásadní moment ve vývoji barevné...

V metru ve stanici Náměstí Republiky spadl do kolejiště člověk, provoz byl zastaven

25. května 2024  22:38,  aktualizováno  23:28

„Na stanici metra B spadl do kolejiště člověk. Provoz metra je přerušen v úseku Smíchovské nádraží...

Pracující důchodce skončil po nehodě bez příjmů. Účty poplatil díky životnímu pojištění
Pracující důchodce skončil po nehodě bez příjmů. Účty poplatil díky životnímu pojištění

Spousta důchodců si dnes přivydělává, aby zvládli zaplatit stále rostoucí výdaje a nemuseli se spoléhat na pomoc svých blízkých. Podobně tomu bylo...

  • Počet článků 44
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2001x
Žiju na hranici dvou světů.. a občas i několika zemí, už pěkných pár let. Z donucení okolnostmi. Balansovat nad propastí mě tak nějak baví, závratěmi netrpím. Jsem upřímná, protože nemám moc co ztratit. Co nechci říci, prostě neřeknu, dokud mě nemučí. Pokud něco říci chci, stejně mi v tom nikdo nezabrání.

Jsem zaměstnancem jedné ze tří největších firem na světě a u toho se intenzivně zabývám exotickou, donedávna oficiálně "nepřátelskou" zemí. Studuji její moderní dějiny v doktorandském studijním programu a jako správný ekonomický kaskadér jsem vydala učebnici libozvučného indoevropského jazyka, kterým se tam mluví, tedy perštiny. 

Mám ráda odvážné lidi, sarkasmus a dobrou skotskou. Bez ledu prosím. A dvojitou. Dnešní doba si to tak nějak žádá.