40,8 procent, aneb můžou lilek, rajčata a salát způsobit infarkt?

Minulý čtvrtek jsem šla na nákup do nejmenovaného řetězce potravin v blízkosti mého pracoviště. Chtěla jsem koupit jen pár běžných věcí. V oddělení zeleniny na mě ale čekal šok. Pouze jsem nevěřícně zírala před sebe.

Lilek stál 150 korun českých za kilogram. Jedna pět nula. Se zdánlivými cenami  typu 149,90 si běžte někam. Sto padesát korun. Nádech, výdech. Nádech, výdech. To bude určitě omyl.

Nebyl. Pracovních doplňující zboží mi cenu potvrdil. Prý přeceňovali vše v pondělí (23. ledna). Takže zelenina stojí vice než maso. Kuřecí prsa stála kolem 103 korun. Rajčata stojí nyní 70 korun a malá hlavička ledového salátu 50.

U lilku byla dosud cena i v zimě maximálně mezi 70 a 100 korunami, rajčata byla ještě před týdnem mezi 40 a 50 korunami a salát dlouhodobě stál 20-25 korun. Na ostatní druhy zeleniny a ovoce jsem se pro jistotu ani nepodívala.

O tom, že se nevymýšlím, se přesvědčte u svého zelináře, nebo na této stránce, kde v článku o inflaci k tématu konkrétně uvádí, cituji: "z toho ceny plodové zeleniny vzrostly o 40,8 %". V dalším článku zde na serveru idnes se vysvětluje, že ceny stejně diktují řetězce a jejich marže. Jedním dechem dodává, že se zvýšily jejich náklady z důvodu zvýšení mezd. Je chvályhodné, že svým zaměstnancům konečně přidali a přeji jim to. Mě můj zaměstnavatel přidal sumu, za kterou si můžu po zdanění koupit přesně 4 kg lilku.

Připadá vám 40-50% zdražení vrámci jednoho týdne normální? Dobrá, všemocná ruka trhu. Uvědomuji, že je 30. ledna a nežijeme v pohádce O 12 měsíčcích, kdy se zázračně uprostřed ledna objevily v lese jahody. Vezmeme si to z druhé strany. Často se ozývají hlasy, že se v ČR zemědělství nevyplatí, proto se plodiny dovážejí ze Španělska, Nizozemí, Polska. Lidé dokáží hřímat na silnou záři, kterou produkují skleníky v Polsku, hned za českými hranicemi a pak beze slova vysolí 70 korun za rajčata, která pocházejí možná právě z těch skleníků.

Národní banka uměle už roky udržuje korunu v nevýhodném kurzu vůči euru, což možná pomůže exportérům, ale vysoké ceny často i nekvalitního zboží z dovozu si v konečném důsledku vypije běžný občan.

Auta se můžeme vzdát, máme perfektní MHD. Kouřit a pít alkohol taky (většinou) nemusíme. Dokážeme se obléknout i ze second handu. Dokážeme žít v podnájmu v pokoji velikosti cely předběžného zadržení a platit za to polovinu příjmu. Můžeme si odepřít veškerý luxus, zábavu, cestování, i kulturu. Ale jíst přece musíme!

Proč může být v Německu daň na potraviny pouze 7% a zde ji platíme v podstatě dvakrát, 15%? Andreji, měl bys v rozpočtu schodek? Proč bychom se měli mít lépe, když se můžeme mít hůře? Protože holt žrát musíme všichni a ty daně stejně zaplatíme. Vzroste samozřejmě i cena stravování v menzách a restauracích.

Nižší DPH bychom nepotřebovali na pivo, ale na ovoce a zeleninu.

V konečném bodu bych asi měla odpovědět na svojí otázku v názvu článku: může lilek, rajčata a salát způsobit infarkt? Může, a to hned dvěmi způsoby. Zaprvé u regálu, když uvidíte jejich cenu a zadruhé, když si zdravé stravování dlouhodobě musíte odepírat a, to ví i analfabet v oblasti dietologie, že koblihy a Kostelecké uzeniny moc živin neobsahují.