Proč udeřil blesk do sochy Krista? Nevěští to nic dobrého!

Internetem obletěla fotografie známé monumentální sochy Krista v brazilském Rio de Janeiro, jak do ní udeřil blesk. Média o tom napsala: „Nejen do hříšníků, ale do samotného Krista udeřil blesk z čistého nebe.“

   Jakou má tato skutečnost duchovní symboliku? Je totiž opravdu mimořádně znepokojivé, když služebníci Stvořitele, tedy bytosti přírody, spravující přírodní dění, nasměrují blesk do sochy Ježíše Krista. Co to znamená?

   Dříve ale, než přejdeme k objasnění těchto skutečností, je třeba vědět, že mnohé z toho, co se kolem nás děje, v sobě skrývá hlubokou symboliku a hluboké poselství. Neboť je naivním ten, kdo si myslí, že žijeme ve světě náhodného dění. Naopak, žijeme ve světě zákonitého dění, ledaže lidé jsou obecně tak egocentricky upření pouze na své vlastní cíle, touhy a žádosti, že fungování těchto zákonitostí nevnímají. A proto ani nevidí, co jim chtějí svojí vlastní řečí říct a zprostředkovat. Na co je chtějí upozornit a před čím je chtějí varovat. Měli bychom proto konečně otevřít oči a mnohem pozorněji vnímat bezprostřední události kolem nás a učit se dešifrovat jejich poselství.

   Socha v Brazílii vznikla jako představa sochaře o podobě Spasitele. Pokud to posuneme do širšího kontextu, jde o symboliku lidských představ a názorů na osobu i učení Krista.

    No a právě do této symboliky lidských představ o Spasiteli a o jeho učení udeřil blesk! A udeřil proto, že tyto představy jsou v mnoha zásadních věcech falešné a nesprávné. Jako nesprávné byly zásahem blesku označeny bytostmi přírody, které stojí ve službách Stvořitele a spravují přírodní dění. Bytosti přírody v nadcházející očistě země totiž nejspíš jen označují, ale nakonec i zničí vše, co je nesprávné, aby to správné, pravé a pravdivé mohlo naplno zazářit.

   Je v maximálním zájmu lidí, aby se tím začali vážně zabývat. Aby začali, zatím ještě bezbolestně, zkoumat a hledat skutečnou pravdu o osobě, životě a učení Ježíše Krista. Vůle Stvořitele, manifestovaná viditelným děním v přírodě nám totiž naznačuje, že život Spasitele byl v mnoha věcech jiný, než se věřící domnívají. Také samotný smysl jeho příchodu na zem byl úplně jiný. A to již ani nemluvě o naprosto chybném vnímání jeho smrti na kříži. V této konkrétní věci, ale i v mnoha jiných věcech v životě, které nechápeme a neděláme správně, nás bude k jejich pochopení a přehodnocení stále intenzivněji vybízet vnější přírodní dění, řízené bytostmi přírody, stojícími ve službách Stvořitele a naplňujícími jeho Vůli.

   Neboť čas lidských představ a sebeklamů již vypršel! Začíná nová doba Světla a Pravdy. O této Pravdě již nebude možné dále mlčet a dále ji zatajovat. Neboť je psáno, že kdyby i všichni lidé mlčeli, začnou mluvit kameny! Začnou mluvit hromy, blesky a bouře! Začne mluvit voda, oheň a vítr! Začne mluvit příroda tím, co se v ní děje, k čemuž již také nyní reálně dochází.

    A dochází k tomu proto, aby se lidé zastavili, zamysleli a udělali si pořádek v životních hodnotách a ve svých prioritách. Aby si udělali pořádek v základních pravdách vlastní víry, protože nastává čas, kdy musí být úplně vše očištěno a postaveno na zdravý základ.

   A mimochodem, k velmi podobnému případu došlo také na Slovensku v Šaštíně. Při bouři spadl strom a zničil sochu Panny Marie, čímž byli křesťané upozorněni na nesprávnost jejího kultu.

   Na základě tohoto všeho, co se začíná dít, si musíme uvědomit, že bytosti přírody nás nenechají spát v naší duchovní nevědomosti a budou nás z ní probouzet stále tvrději, drsněji a intenzivněji.

   Aby lidé věděli, jak se správně narovnávat a tím uniknout ničivým silám přírodních bytostí, které začnou v mohutném očistném dění srovnávat se zemí vše falešné, zaslíbil Ježíš příchod Pomocníka, Ducha Pravdy. A Duch Pravdy skutečně přišel a svým Poselstvím Grálu nás uvedl do plné Pravdy. Jím ukázaná Pravda Boží je záchranným lanem, určeným k záchraně každého, kdo se ho v nadcházejících očistných bouřích s důvěrou chopí.

   Nekráčejme proto slepě vlastním bytím! Vězme, že mnohé z toho, co se děje kolem nás je symbolikou, a ta se nás snaží nasměrovat na správnou cestu. Učme se to vnímat, učme se to poznávat a učme se to chápat! Nežijme jako slepí, aby nás z naší slepoty nemusely bolestivě probouzet údery blesků v očistných bouřích, které se blíží k zemi, a ve kterých můžeme také duchovně zahynout, neprobudíme-li se!