Zeman sundal dědka ze vzduchu

„Držte dědka ve vzduchu“, bylo okřídlené rčení na Ministerstvu zahraničních věcí, když podřízení chtěli mít klid. Poděkujme prezidentu Zemanovi, že se zasadil o tvrdé přistání toho rozmařilého cestovatele.

Schwarzenbergovi se neříkalo ministr zahraničí, ale »ministr v zahraničí«. I premiér Nečas jej za přemíru cest, kdy absentoval ve vládě, kritizoval. Každoročně trávíval na státní útraty na cestách skoro tři měsíce, měl v průměru nejdelší výjezdy ze všech ústavních činitelů. Nejvíce se mu líbilo v zemích jako USA nebo Japonsko, kde klidně strávil i více než týden. Mohlo jej doprovázet šest i více lidí, takže náklady jsou v desítkách miliónů.

A teď je tomu konec. Doufám, že navždy. Naposled se ještě zaletěl prospat do Lucemburku, tam má i rodové vazby. Tento pán, kromě toho, že dělal stafáž Kalouskovi, velmi dbal na své politické a ekonomické vazby po celém světě. Pokud se týká České republiky, rozvážel jen škody. Tam, kde neměl své osobní zájmy, klidně rušil i diplomatická zastoupení, ačkoliv se jednalo o tradiční partnery.

Státníci pro jeho senilní prostořekost totiž nemají takové pochopení, jako kulturně-humanitní a pubescentní fronta, co volila Karla. Udělal svými přeexponovanými výroky, které by si nedovolil ani Obama, mnohamiliardové škody v Rusku a v Číně. Naposled se zcela hulvátsky „předvedl“ v Ázerbájdžánu, kde po jeho urážkách nepomohla ani hloupá dementi. Ale bylo by toho mnohem více, takového škůdce jsme v zahraniční politice ještě neměli.

Připomeňme si jen jeho podporu musulmanům, drogové mafii, vrahům a kšeftařům s lidskými orgány, na nichž stojí uznání pseudostátu Kosovo. V Evropské unii, jakmile se tam v červených ponožkách prospal, podepsal všechno, co bylo proti zájmům ČR. A že toho bylo!

Občas si zaspekuloval o zavření jaderné elektrárny Dukovany, tu zase  oficiálně jakoby mimochodem Francouzům „požaloval“, že jejich společnost Areva bude vyřazena z konkurzu na dostavbu Temelína, a to ještě před vyhlášením výsledků, čehož Areva okamžitě využila pro své odvolání k protimonopolnímu úřadu, kde namítá únik informací. To, že rozvířil otázku sudetských Němců a dodal jim další munici, máme ještě všichni v čerstvé paměti.

Schwarzenberg diplomaticky selhal i při (ne)vyjednání Klausovy výjimky z přístupové smlouvy k EU, kterou neprosadil, ačkoliv byla podmínkou ratifikace Lisabonské smlouvy, byl k tomu zavázán a slíbil to. Před třemi roky jsem napsal článek „Klaus ví, že Schwarzenbergův soudný den nastane“, a to jsem ještě netušil, jak bude prorocký. Uvádím to jen k ilustraci Schwarzenbergovy proradnosti, abych nemusel popsat desítky stránek dalších hříchů.

Jak jsem uvedl ve svém předchozím článku: „Zeman podle očekávání vypráskal Kalouska se Schwarzenbergem“, kdyby Rusnokova vláda spočívala jen v odstranění diverzního dua Shwarzenberg-Kalousek, měla by bytostný smysl. To neznamená, že se nové vlády nebojím už dnes. V souvislosti s ministerstvem zahraničí se už dopředu děsím eurofila Jana Kohouta. Ale na létajícího dědka nemá v žádném ohledu.