Trh dle Francie, demokracie dle Německa, okupace dle EU

Alternativní titulek by mohl znít: ´Děkujme za Řecko´. Možná také: ´Nechme Řecko svodně zkrachovat´.

Tahanice kolem Řecka nám v přímém přenosu obnažují celou bídu Evropské unie, která opustila původní hodnoty a položila je na oltář zběsilé integrace.  Zejména vyplynuly na povrch všechny kamuflované principiální systémové vady, které představitelé EU bagatelizovali. A nejen to, ukázalo se,  jak krátkozraké bylo umlčování euroskeptiků, protože na jejich výhrady došlo dříve, než se vůbec dalo čekat.

A jak chtějí tu neblahou genetickou mutaci lídři EU řešit? Ordinují více toho, co způsobilo, že se imunní organismus zvrhl na patologický. Řecko by přece mimo eurozónu nedospělo do dnešního zhoubného stádia. Drachma by bývala průběžně oslabovala, což by posílilo exportní a investiční potenciál Řecka. Jistě, odnesli by to řečtí vkladatelé, kteří by tak zafinancovali budoucí konkurenceschopnost. Řekové těmto důsledkům stejně neuniknou. Ale tak funguje tržní ekonomika, která tímto způsobem – když se jí nebrání - zpětnovazebně reguluje nerovnováhy, než přerostou do katastrofických dimenzí.

Euro, jehož kurz a úrokové sazby determinovala německá ekonomika, devastovalo řeckou ekonomiku a její samoozdravnou schopnost. Průšvih, který ´pokrokáři zběsilé integrace´ způsobili, teď chtějí hasit ještě tužší integrací. Chtějí mít moc nejen nad rozpočty, ale i přímo nad daněmi, které pohříchu dopadnou na občany. Už chápete, k čemu je dobrý protěžovaný institut „evropského občana“?

Tak to už je drzost. Došlo na slova kritiků a ´oni´ chtějí o to více přitlačit na pilu. Jenže stejně jako u „politické korektnosti“ hrozí, že uměle natahovaná struna se přetrhne a kyvadlo se zvrátí do opačného extrému. Jde o zákon akce a reakce. Akumulovaná negativní energie se vybije a udělá mnoho zbytečných škod.

Je proto třeba dbát signálů, nikoliv je kamuflovat násilím. Vždyť se ukázalo, že čáku na řízení EU si uzurpovali Merkelová a Sarkozy. Najednou jsou všechny pindy o kolektivním rozhodování a právech menších členů k smíchu. A málo na tom, teď by chtěli „velet“, aniž by hrozilo, že jim někdo jejich konstrukce bude – byť třeba verbálně – narušovat nebo nedej bože zdržovat.

Už má „držet hubu“ i britský premiér. A ta drzost! Řeci chtějí referendum? Vždyť přece vrchnost ´SarkoM´ rozhodla. Oni by mohli nechtít „pomoc“ podle německo-francouzských not? Co si to vůbec dovolují?

Chtěl bych varovat všechny, kteří spatřují řecký problém jen na straně „líných a nenažraných“ Řeků. Za prvé, když je brali do eurozóny, všichni věděli, jak na tom tato země ve skutečnosti je. Jenže když ptáčka lapali, pěkně mu zpívali. Nebyla to řecká, ale evropanská lež. A za druhé, dokud se dalo na řeckých deficitech vydělávat, šly německé a francouzské banky v prvním šiku. Teď se neřeší problém Řecka, ale problém špatné úvěrové angažovanosti těchto bankovních bumbrlíčků. Nechme Řekům právo svobodně zkrachovat.

Vždyť je to bláznivé. Tržní ekonomika v EU nabývá stále více socialistických charakteristik. Proč jsou hergot kvóty na produkci cukru? Proč nemá víno a pivo stejnou konstrukci daně? Proč máme nižší zemědělské dotace než třeba Francouzi? Kdo vymyslel zvrácenosti typu bionafty, podpory solární energetiky a třeba zákazu žárovek (vše na úkor životního prostředí i našich kapes).  A sebereflexe nulová, další a další direktivy - a s nimi spojené dotační penězovody - devastují nejen tržní ekonomiku, ale i naše svobody.

A jsme u demokracie. Ta se smrskla na to, že Merkelová zavolá z auta Sarkozymu, aby spolu něco vymysleli. Samozřejmě, že jen pro naše dobro. Ale jen do chvíle, než si uvědomí zájem německých a francouzských voličů. Kde pak budou ti řečtí nebo čeští? Jak se to liší od okupace?

Za zamyšlení stojí ještě jedna věc: Proč ti silnější a bohatší chtějí integrovat ty slabší a chudobnější? Z čistého altruismu? Z misionářských ambicí? Z šíření pokroku? Že by na ně chtěli doplácet? Kdepak! I na té nejchudší zemi se dá "legálně" vydělat. Však vzpomeňme zahraniční privatizační predátory. Určitě se nikam nehrnou za prodělkem.

Ceterum autem censeo Unionem Europaeam esse delendam!