Připojím jen pár postřehů, protože mě včera předešel Jan Novák svým velmi ilustrativním blogem „ČSA - příběh politických trafik za pět miliard“, s nímž plně souhlasím.
Takže nebudu opakovat, co už zaznělo a vytknu jen to, čemu se můj kolega nevěnoval:
Největší škody jistě napáchal socialista Jaroslav Tvrdík, jinak zelený mozek se sklony k hysterii a megalomanství. Kolik miliard má na svědomí svým nabubřelým amatérským působením v ČSA, se neodvažuji soudit. Nesmíme však zapomenout na hlavního viníka, kterým byl Paroubek, jemuž dělal Tvrdík nejdříve podržtašku (proslavil se jako podrždeštník, na což měl výšku) a později volebního manažéra. S Paroubkovými volebními ambicemi to ostatně dopadlo stejně jako s ČSA. Nabubřele očekával epochální vítězství v podobě nejzářivější hvězdy, avšak celá mise skončila – jako u ČSA – velkými dluhy.
Jan Novák přiléhavě píše o politických trafikách. Nedořekl ale, že tato praxe platí i v současnosti, protože samotný prodej akcií zřejmě připravovala státní firma Český Aeroholding, kde je od 11. ledna 2013 místopředsedou představenstva Kalouskův člověk a takto pacifikovaný bývalý rebel ODS Ivan Fuchsa. Jistě si pamatujete, že také jeho korupční „odklon“ ze sněmovny do nové trafiky umožnil zvýšit DPH, protlačit soukromé penzijní fondy a hlavně církevní gigatunel.
A to není vše. Dalším trafikantem je od stejného data v Aeroholdingu jako člen dozorčí rady Alexandr Vondra nechvalně proslavený kauzou PROMOPRO se škodou 681 miliónů korun. Pan Novák má pravdu, když píše o pazourech politiků.
Ale je třeba být také ve střehu, když za něčím stojí Kalousek. Už sice nemá takový prostor k dalším škodám, jako měl před ním Paroubek, ale pořád je o co přijít. Je třeba si uvědomit že ČSA má společně s Aeroflotem monopol na vzájemnou přepravu mezi ČR a Ruskem. Tato exkluzivita má hodnotu miliard korun. A teď si představte, že česká strana naléhala, aby tato více než 60 let platná dohoda byla vypovězena a na těchto linkách mohli létat i konkurenční přepravci! Naštěstí tuto škodu Rusové zatím nedovolili naší vládě a diplomacii napáchat.
Ministerstvo financí prodává 44% akcií Korejcům za necelé 3% nominální hodnoty akcií. Vím sice, že se jedná o ztrátový podnik, ale co je moc, to je příliš. Dopravce s 27 moderními provozuschopnými letadly se prodává za cenu necelých 68 miliónů korun, která by zdaleka nestačila ani na nákup jednoho leteckého motoru!
Nelze to pochopit jinak, než že zase má některý politik zájem ještě vydojit, co se dá. Nelze to omluvit ani tím, že stát se zbaví ztrátového hospodaření a dluhů ČSA. Nezbaví se ničeho, protože Korejcům za hubičku prodává pouze minoritu. Těch 68 miliónů, které představují tržby Korean Air za pár desítek minut, je pro ně bezvýznamnou položkou, která jim otevře další dvířka do Evropy. Ty peníze jistě dostanou zpět, aniž by si dělali hlavu s dluhy ČSA. Takže je docela možné, že se stát problému trvale nezbavil.
A víte, proč nelze prodat majoritní podíl ČSA a tak vlastně tuto firmu opravdu privatizovat? Eurohujeři hádejte :) Zakazuje to Evropská unie! EU totiž zakazuje, aby národní letečtí dopravci byli prodáni mimo Unii. Je sice hloupé takto rozlišovat Korejce a třeba Francouze, když všichni (kromě nás) mají své národní zájmy, ale na druhé straně jde - sice o panevropsky zvrácený, ale přece jen - o patriotismus. A to je pro českou vládu španělskou – nebo korejskou? – vesnicí.
