Naše média nás stále zatvrzele masírují výkladem, že nepokoje ve Velké Británii jsou problémem, který nesouvisí s přistěhovalci a který je problémem sociálním – tedy důsledkem chudoby, sociální beznaděje, vyloučenosti nebo dokonce spotřebního stylu života.
Dokonce i argumentace počítačovými hrami byla dobrá k tomu, aby zastřela skutečnou podstatu věci. To je všechno takové vidění světa prizmatem levicově orientovaných pseudointelektuálů. Ne, že by na tom něco nebylo, ale zveličováním sekundárních příčin zastírají primární zdroj tohoto neštěstí, jež nespočívá jen současném britském šílenství.
Tito levicoví pseudointelektuálové a samozvaní věrozvěstové integrace a „politické korektnosti“ se svými zvrácenými utopiemi ovládli Evropu. Ani si neuvědomují, že tak pomáhají právě tomu nejagresivnějšímu kapitálu, který bez ohledu na hranice plení jednotlivé země. Ty slabší dříve (viz Irsko nebo Řecko), ty silné později. Že se nepokoje vyjevily už i ve Velké Británii, by nás mělo varovat před pokračováním této zhoubné věrouky.
I když jsem v mediálním světě v menšině, trvám na svých argumentech podaných v článku »Neblahá „multikulti“ sklizeň«.
Globalizace neznamená odnárodňování. Resp. odnárodňování znamená nejen okleštění demokracie, kdy mezi občana a rozhodovací centrum se implantoval další velmi rozpínavý článek, ale i předání skutečné moci agresivnímu nadnárodnímu kapitálu, který ty „kontinentální“ politiky nakonec vždy snadno zkorumpuje nebo prostě semele. „Řešení“ finanční krize, nikoliv na účet původců (finančníků a politiků), ale životní úrovně občanů v celé EU, budiž nám mementem. Politici mají sice průšvih, ale finanční oligarchie o to více vydělává na nemravném zvyšování úroků.
Abych se vrátil k meritu věci. Byl to bezbřehý nadnárodní kapitál, který prostřednictvím direktiv EU zcela ovládl hospodářský prostor EU. Pro jednotlivé členské země téměř není obrany a jsou mu vydány na milost. A tak se stalo, že tento kapitál měl zájem na levné pracovní síle, kterou natahal do Evropy za účelem svých zisků. A tím se imigrace uměle stimulovala. Každý, kdo před tím varoval, byl označen za nacionalistu nebo zcela nelogicky za populistu.
U nás tato etapa probíhá dosud. Stačí se podívat, jak za nečinného přihlížení státu se prostřednictvím agentur zde najímá nekvalifikovaná pracovní síla z méně vyspělé ciziny. Když se podíváme na stavebnictví, tak vidíme, že bez ní se nedá konkurovat. Politikům nevadí, že jde mnohdy o práci na černo a že se zde vytvářejí mafie, které za asistence státní moci dále okrádají otrocky vykořisťované dělníky.
Montovny, které jsme sem daňovými úlevami nalákali, rovněž vytvářejí poptávku po nekvalifikované a zejména laciné pracovní síle. Takový Kalousek, místo, aby prokázal svou proklamovanou pravicovost, dělá všechno, aby nadnárodním korporacím snížil náklady práce. To raději zvýší občanům DPH. Pokračuje tak v tom, co započalo děsivé trio Špidla, Gross, Paroubek.
Ve velké Británii - a jiných starších členských zemích - však už problém dospěl do další fáze. Nyní existují levnější země, které se podařilo integrovat do systému. A tak se nevyplatí dávat práci spodině v „drahých“ zemích, ale vyplatí se rovnou přestěhovat celé fabriky do „laciných“ destinací. Nějakou dobu to byla Česká republika, nyní lépe vychází Indie nebo třeba Čína, kde je možno zneužívat i dětské práce.
Tohleto tedy přináší dnešní podoba evropského „humanismu“. A sociální inženýři vydávají další a další zmatené direktivy, ale de facto jsou to oni, kdo nadnárodnímu kapitálu umetají cestičky.
Takže i nás čeká podobný osud jako třeba Velkou Británii, pokud budeme pokračovat v tomto trendu podřízenosti nadnárodním strukturám (politickým i ekonomickým). Lidem, kteří se k nám přistěhují za prací, opravdu není co vyčítat. Ale co se stane, až potřeba laciné nekvalifikované pracovní síly odezní? Ztratí práci a Cikány doplní další „vyloučená“ etnika bez reálné uplatnitelnosti a perspektivy. V další generaci se narodí pozdější výrostci, kteří nebudou mít zábrany žít na náklady majoritní společnosti nebo se jí mstít.
Nejde o to, jaké jsou barvy pleti. Například Ukrajinci jsou také bílí, a přesto děti dnešních stavebních dělníků mohou představovat budoucí problém. Ale co bylo na počátku? Nekontrolovaná a dokonce stimulovaná imigrace.
Samozřejmě platí i to, že čím více je nám problémová komunita civilizačně vzdálená, tím větší problém pro majoritní společnost představuje. A takto je třeba vnímat i nynější problém ve Velké Británii, kde na počátku sociálních problémů stál dlouhodobý latentní problém imigrační. A nic na tom nemění, že agentury si dávají záležet, aby nám ukazovaly i rabující bělochy. Avšak to už je příběh jen o tom, kterak davová psychóza "požár" roznesla z imigračního ohniska na zbytek multikulturalitou oslabené společnosti.
PS Jestli některým čtenářům připadá, že můj článek nerozlišuje mezi komunitami méně a více přizpůsovivými, není tomu tak a odkazuji na první větu posledního odstavce. Ale zastávám i názor, že pokud je něčeho moc, tak je toho příliš, i kdyby se jednalo o cizince méně problémové. Co nedělá problém dnes, může jej vyvolat zítra. Ani "slušné" menšiny můj negativní názor na multikulturalitu nezmění. Svět musí zůstat pestrý. Když slijete různé barvy do jednoho kbelíku, vznikne z toho vždy jen špína.
