Póvl a hnůj na Hrad?

„Miloš Zeman for President" není jen tragédií stárnoucího politika, ale fraškou. Když jsem Grégra slyšel vyprávět, že sdružení bylo založeno pro kultivaci politiky, spadl jsem málem pod stůl.

Neuralgickým bodem Miloše Zemana je, že se nestal prezidentem a ve svém zraněném egu nechce pochopit, že mu naštěstí definitivně ujel vlak. I když se zaklínal dokonce rakví a stromy si bral za svědky, že končí v politice, nedalo se mu věřit, jako ostatně nikdy. Vzpomeňme jeho chvástání, že bankám on nedá ani korunu, aby nacpal jen do ČSOB přes 200 miliard. Popře klidně sám sebe, pak aby zhrzené ambice léčil pomstychtivostí, intrikánstvím a planými nadějemi.

Kultivace politiky a la Zeman je opravdu k hořkému pousmání. Je sice fakt, že Topolánek a Rath se snaží jít verbálně v jeho stopách, ale Zeman byl ještě navíc všech autentických plebejců král - on se na svém okázalém buranství ještě pásl. Styděl jsem se za něj už jako za premiéra a mít takového prezidenta, to by bylo opravdu na emigraci.

Vzpomeňme jen na jeho kuloární styl politiky symbolizovaný Šloufem, a to nemám na mysli jen opoziční smlouvu, ale třeba akci Olovo. Exministryně Buzková by mohla vyprávět, ať si o ní myslíme cokoliv.

Vrcholem trapnosti však byly dvě jeho knihy. Ne, nevěnoval se prognostice nebo nějaké bohulibé činnosti, ale vydal odporný bulvár a ostudný škvár. A to tvrdím, aniž jsem ty „knihy" četl, protože mi stačily úryvky ve sdělovacích prostředcích. Prostě póvl a hnůj, jak sám rád nálepkoval. Ukázal se jako malý, zhrzený a pomstychtivý dědek. On to předvádí nejen dosud, ale s pomocí svých „přátel" to ještě stupňuje.

Zemanovy chorobné ambice a zbytnělé ego spasitele už by opravdu vyžadovaly posouzení příslušnými odborníky. Dokud objímá stromy, není nikomu nebezpečný. Ale jakmile se chce vrátit do politiky, chtělo by to ochranný dohled. Nezájem novinářů o jeho „názory" by byly dobrým počátkem.

S Paroubkem nesouhlasím téměř v ničem. Sdílím ale jeho strach ze Zemana. On se bojí o Zemanův zhoubný vliv na ČSSD (ne, že by Paroubkův vliv byl pozitivní), já se bojím o poslední zbytky fazóny v politice. Zeman nikdy ve své samolibosti ani nepochopí, že je některými politickými silami pouze zneužíván jako talisman, strašidlo a beranidlo na Paroubka. Mouřenín po splnění zadání pak může jít místo na Hrad zpět ke stromům.

Zeman neměl nikdy glanc, i když jedince se slabší sebeúctou přitahoval. Ale nyní už je jen politickou zombie, která může pouze páchat škody. Je jasné, že žádné objektivní důvody Zemana nezastaví. Proto by měl co nejrychleji dostat podruhé na frak, aby si svůj hořký konec, o nějž si sám říká, vypil až  do dna.

O Zemanovi a jeho přátelích jsem psal už zde.