Orgasmus nad švýcarským rozsudkem je úchylný

Je bláhové si myslet, že pokud půjdou sedět A. Koláček, Čmejla, Diviš, Klimecký a Kraus, bude učiněno spravedlnosti zadost. Oni totiž žádnou přímou škodu nezpůsobili, tu tehdy dopustili politici Gross a Zeman.

Tento závěr v druhé části článku podložím fakty. Teď však bych ještě rád předeslal i další důvody, proč se z trestu, který obdrželi zatím nepravomocně odsouzení manažeři tehdejší Mostecké uhelné společnosti, vůbec neraduji.

Švýcarské souvislosti

 Především je neslýchané, aby trestný čin spáchaný na území a údajně ke škodě České republiky podléhal jurisdikci cizí justice. Argument, že české orgány činné v trestním řízení trestuhodně nekonaly a tudíž je dobře, že viníky odsoudil aspoň někdo, je lichý. Z velké části stojí na zlomyslné pomstychtivosti lidí, kteří milióny a miliardy mohou vidět jen v novinách. Tohle spravedlnosti u nás nenapomůže a dotýká se i suverenity jurisdikce na vlastním území.

 Kdo to kdy viděl, aby škodu vzniklou nějakému státu vyšetřoval cizí stát? Je to prostě exces, i kdyby nás to svádělo jej hodnotit způsobem, že když to nedokážeme sami, buďme vděčni, že to za nás udělal někdo jiný. Ale my nepodléháme Švýcarsku a situace se nezlepší, pokud nebudeme spoléhat sami na sebe.

 Švýcarsku žádná škoda nevznikla, naopak české osoby si tam uložily v přepočtu nějakých 12,5 miliardy korun, které jsou v tamních bankách dosud zablokovány. A Švýcarsko si z toho dělá nárok jaksi „za zásluhy“ skoro na 4 miliardy korun. Docela výnosný soud i pro švýcarský stát! A uvažujme dál. Ačkoliv škoda vznikla na území jiného státu, oni - jaksi oklikou připomínající právní kličku - proces opravňují tím, že se u nich měly prát špinavé peníze.

 A jsme u meritu věci. Švýcarská žalobkyně prohlásila: „Ukázali jsme, že u nás se prát peníze nebudou!“ (zdroj MFD 11.10.). A víte komu byl určen tento vzkaz? Spojeným státům! Ty dlouhodobě na Švýcarsko vyvíjejí tlak, aby ze švýcarských bank přestaly být nedobytné pevnosti pro jejich daňové a vyšetřovací orgány a možná i tajné služby. Malé Švýcarsko, které z bankovního tajemství žije, udělalo ústupek na cizí úkor. A našli hejly z Česka, vůči mocnějším zemím by si takto postupovat nedovolili.

 A teď si k tomu ještě připočtěte, že celá kauza se stala před patnácti lety, kdy i u nás bylo vyšetřování zahájeno a brzy odloženo. Manažeři tehdy asi opravdu vyvedli z MUS přes 3 miliardy korun na nákupy akcií, ale tyto peníze byly později i s úroky vráceny. Tady se nedivím, že naše ministerstvo financí dlouhá léta neumělo vyčíslit škodu.

České souvislosti

 Přesto tvrdím, že závažný trestný čin se stal. Ale poněkud v jiné rovině. V roce 1999 Zemanova vláda s přímou účastí Grosse prodala za směšnou cenu 650 miliónů korun 46% akcií MUS manažerům, skrytým za Appian Group. Tři milióny dolarů šly jako úplatky lidem z okruhu Grosse. Premiér Zeman přitom odstranil předsedu FNM Češku, který na tyto transakce podal trestní oznámení.

 Tak kdo způsobil škodu České republice? Manažeři těžko (pokud jim soudy neprokázaly uplácení, což už by bylo promlčeno). Levně nakoupit není trestný čin. Ale kdo nám to poškodil stát? Byli to politici ČSSD, kteří tuto gigantickou škodu způsobili. A vzpomeňme si hned na prodej OKD, který o pár let později politici stejné strany podle obdobného scénáře (a zase za účasti Grosse) uzavřeli opět za násobně podceněnou cenu ke škodě státu.

 Tuto škodu státu za MUS vyčíslil švýcarský soud na 5,7 miliardy korun (kvůli obstrukcím Kalouska máme dostat asi jen 2 miliardy). Jenže vinit za tuto škodu místo politiků manažery, to o žádném průchodu spravedlnosti nesvědčí.

 Mostecké uhelné společnosti, která se mezitím přetransformovala na Czech Coal, přitom žádná škoda nevznikla. Pokud opravdu obdrží, jak zatím rozhodl švýcarský soud, „odškodnění“ 3,1 miliardy korun, půjde o paradox, na němž vydělají Tykač a bývalí Koláčkovi kolegové Pudil a Bobela.

 V tomto místě se hodí připomenout, že za obdobný podíl na bývalém majetku MUS, jaký prodal stát, zaplatil Tykač při odkupu od původních nabyvatelů asi 10 miliard korun. Tak kolikrát stát svůj podíl podcenil? Patnáckrát?!

 I když společnost prošla různými restrukturalizacemi, nákupy a prodeji akvizicí, stále úspěšně funguje na rozdíl od OKD. A není to jen kvůli rozdílu mezi hnědým a černým uhlím. Pokud se týká MUS, manažeři nikdy neměli za cíl firmu vysát bez ohledu na její budoucí osud. Proto je paradoxní, že jim hrozí dlouholeté nepodmíněné a finanční tresty, zatímco takový Bakala se s doutníkem v puse směje, že už dávno není na nějakých českých dolech závislý. Stačila Becherovka a OKD. Jemu zůstaly peníze a Čechům dluhy.

 A strůjci toho paradoxu? Gross si žije poklidným životem velmi bohatého advokáta, jenž se vyhnul jakékoliv trestní odpovědnosti (za MUS, OKD, Moravia Energo). A Zeman, jehož sice nepodezírám z žádného úplatku, ale z ekonomického a personálního buranství a ze samolibosti ješitného zaslepence, je dokonce prezidentem republiky, tedy mimo dosah jakékoliv trestu.

 Ještě považujete švýcarský rozsudek za mustr pro naši spravedlnost?

PS Nechápejte tento článek za obhajobu manažerů MUS. Určitě nebylo vše čisté. Ale v těchto relacích by dávno musela sedět většina vrcholných politiků a všichni naši multimilionáři. Myslíte, že ti, co vystavují své miliardy ve FORBESu je získali čistě a že naši, co začínali od nuly, všechny tyto miliardové přírůstky majetku také zdanili?