Odkdy jsou konzervativní vlastenci populisté?

Už mám toho dost. Tedy toho, jak se zneužívá šíleného činu Breivika k osočení politických a ideových odpůrců stávající konformní doktríny politické korektnosti, multikulturalismu a evropanské integrace.

Neustále se setkávám s mediální zkratkou, že modelem populisty je člověk, který považuje suverénní národní stát za základní prostor pro uplatnění demokracie, a/nebo člověk, který je konzervativního založení, a/nebo člověk, který zastává autentické pravicové názory. Prototypem takové „odpudivé“ figury má být právě Breivik.

Tak to je hned několik faulů najednou. Zaprvé, Breivik není ani jedním z vyjmenovaných skupin, protože je to fanatický šílenec. Ale hlavně, každá z těch tradičních skupin má daleko jak k nevyprovokovanému násilí, tak zejména k onomu populismu. To je jen taková socialistická zákeřnost, že se neštítí zneužít i tragédie k očernění ideových odpůrců jejich spojováním se zločinem.

Skutečná pravice přece není populistická! Kdo to má ve svém arzenálu slibovat lidem světlé zítřky? Kdo nás to oblbuje utopickými vizemi, aktuálně o evropském ráji, který spočívá v co nejtužší integraci, v kontinentálním občanství, v unifikaci života, v sociálním inženýrství, v nadnárodním přerozdělování a paternalismu a dokonce i v otázce podnebí? Kdo chce znásilňovat nejen společenské zákonitosti stojící na konkurenci a diverzitě, ale také přírodní zákony ekologickým fanatismem, environmentalismem či zvráceným genderismem?

Není to právě evropanská levice, která chce zglajchšaltovat nejen národy, ale i pohlaví? To je pravý populismus! Zastřešit všechny menšiny a naoko ignorovat přirozené rozdíly, to je dnešní konformní politika. Když nebereme ohled na rozdíly menšin, vytvoříme umělou většinu, která má sdílet ony multikulturní utopie. Je přece tak bohulibé milovat stejně Cikány, muslimy, homosexuály, přisoudit stejnou úlohu ženám a ještě přitom „poručit větru dešti“ a „dohnat a předehnat“ zbytek světa.

To je pravý populismus – snaha slibovat všem nesplnitelné, co se příčí společenským i přírodním zákonům. V pozadí je líbivá propaganda, že se starostlivý strýček postará, až někde z Brusele – Deus ex machina místo demokracie. Takto se vytvoří konformní většina. A běda každému, „kdo nejde s námi, jde proti nám“. Tak se projevuje populismus povýšený na „jedině správnou cestu“.

Pozitivní diskriminací se ti manipulátoři ale snaží tu umělou většinu zase atomizovat, protože přece platí „rozděl a panuj“. Mají však v plánu se postavit svým paternalismem do čela všech těch menšin a určovat, co je obecně správné a společensky žádoucí. K tomu účelu omezují svobody, pod záminkou ochrany zvyšují dohled až za hranici buzerace, určují, které strany jsou extrémistické, snaží se i o cenzuru nebo autocenzuru založenou na strachu, že se kriminalizují už i slova.

Tohle je skutečný populismus a nebojím se říci i extrémismus. Ten však má k vlastenectví, tradicionalismu i svobodomyslné pravici daleko.

Když se řekne populista, vybaví se mi nejprve Paroubek. Ale pak si uvědomím, že v tomto smyslu jsou u nás populistické všechny parlamentní strany. Nebo vám připadá logické, že za populisty jsou označováni ti, co se svou zásadovou politikou do parlamentu nemají šanci dostat? Pouze tehdy, když nálepku populistů udělují populisté. Že zloděj volá chyťte zloděje, by nás tolik překvapovat nemělo.

Právě to, že v parlamentu sedí jen populisté, co lákají na plané sliby, je příčinou naší volební bídy.