Neopovažujte se vydávat Benešovy dekrety za české provinění!

Se sebezapřením dovedu ještě pochopit, že někdo opilý módním kosmopolitismem upřímně kritizuje prezidenta za snahu - v jejich prostomyslném chápání nadbytečnou - nepřipustit revizi konsekvencí Benešových dekretů a tím i revizi historie.

Považuji to sice za naivní opomíjení historických souvislostí poplatné oficiální evropanské ideologii a svědčící o absenci nezávislého myšlení, ale to je nakonec charakteristika všech přesvědčených eurofilů. Jinak by eurofily ani být nemohli.

Co se ale nedá tolerovat, je mávání touto kartou s cílem opět otevírat to, co začal Havel a co mělo skončit česko-německou deklarací, tedy vyvolávat duchy českého provinění. Tak to už považuji nikoliv za naivitu, ale za cílené poškozování zájmů našeho státu, a to právě v době, kdy se za ně prezident Klaus staví a potřebuje se o nás opřít. To už je třeba pokládat za zradu.

Nechci se vyhýbat excesům, které se v průběhu odsunu staly. Bohužel, v každé polpulaci jsou kreatury, které vylezou, když k tomu mají příležitost a nezastaví se před ničím. Je to věc individuální morálky a tato provinění měla být potrestána. Ale...! Bez napadení Československa by ti zločinci tu příležitost nedostali! A nadto, bez druhé světové války by tady nevládli komunisti a dá se předpokládat, že zločiny by byly potrestány.

Příčina všeho zvěrstva je jasná - Německo. Kdo se na věc dívá prizmatem následků, má pokřivený obraz. Ano, na české straně došlo po válce i k excesům. Můj děda mi o tom s bezmocným opovržením v dětském věku vyprávěl. Ale co na straně druhé? Válečné zločiny, to právě už nebyly jen jednotlivé excesy, ale systematické a nelidské akty násilí. Prostě dvě nesouměřitelné věci.

Když je řeč o sudetském majetku, kdo nahradí Čechům všechny nevyčíslitelné majetkové škody, ztráty na životech a utrpení našich rodočů, prarodičů a praprarodičů? A kdo nahradí přímo nám, že jsme spadli právě v důsledku války do komunistického vlivu? Dovedete si představit, kde bychom dnes byli, kdyby Československu bylo dopřáno těch 91 let klidného vývoje? Nevím, jestli by byl vyspělejší stát na Zemi. Nemyslím si, že by pak ještě někdo mohl argumentovat, že potřebujeme západního patrona, protože nezvládáme vlastní správu.

Když si dnes někdo dovolí hovořit o ukradeném sudetském majetku, je to buď drzý šílenec, omezený ignorant, submisivní masochista nebo zrádný kolaborant - prostě čecháček kadící si do vlastního hnízda. Němci nám chtěli ukrást všechno, včetně naší svobody, a sudetští Němci byli pátou kolonou a trojským koněm. Kdo zůstal českým vlastencem, neměly se ho dekrety týkat. Zapadalo to do kontextu, jak se mezinárodní právo vypořádalo s původci dosud nejstrašnější války.

Ale vraťme se ke hrůzám, které druhá světová válka způsobila. Nelze nezopakovat, že bez ní by nebyla Jalta, Postupim ani pětačtyřicetileté zaostávání východní Evropy. A nebyl by taky hendikep, s nímž jsme vstupovali po sametové revoluci do evropských struktur. Defiluje před námi historie promarněných životů a ztracených biliónů.

A teď si v této relaci odpovězme na otázku, o co vlastně přišli sudetští Němci. Měli by za odsun ještě poděkovat. Nostalgie není na místě, protože vlast, kterou museli opustit, přestala se facto existovat a oni vlastně svým předchozím postojem k tomu negativně přispěli. Zároveň však unikli následkům, jež sami zevnitř přivolali.

Havel a jeho lidé mohou za to, že jsme na rozdíl od Poláků nevyužili šance definitivně v roce 1990 při opětovném sjednocení Německa znovu pojistit ve smyslu mezinárodního práva status quo, zejména v otázkách, které protiprávně a za přispění našich servilních diletantů považuje německá strana za sporné a otevřené. Totéž se opakovalo při sjednánání česko-německé deklarace, kde byl vyjednavačem Havlův muž Vondra. Češi přistoupili dokonce na to, že místo „státní hranice" je v německé verzi uvedena „stávající hranice". Signifikantní!

Místo hájení českých zájmů Havel v roli kajícníka svými omluvami otevřel Pandořinu skříňku sudetských nároků. Není náhodou, že doteď mají ve stanovách, že se své vlasti a majetku nikdy nevzdají. Přitom sudetské Němce mělo odškodnit Německo místo reparací, které nám byly upřeny.

Pokud nějaký Čech i dnes hraje sudetskou kartou za německou stranu, náleží mu jen opovržení.