Nečasův „úlet“ správným směrem. Konečně! Asi však nedoletí...

Jenže: Kdo to kdy viděl, aby ministr veřejně plísnil premiéra?! Nebylo to poprvé. Takže mám obavu, že i po úvodní pochvale nám zůstává souzen Tvarohový Péťa a oči pro pláč.

Nečas v na zahájení Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně řekl (zdroj lidovky.cz):

„... Musíme také ale, dámy a pánové, zabránit některým módním politickým projevům, které objektivně řečeno mají dopad do našeho exportu.

Já bych si tady dovolil zmínit dvě. Umělé a falešné adorování takových záležitostí, jako je ruská skupina Pussy Riot. Něco, co je vrcholem nevkusu, v žádném případě to není něco, co symbolizuje svobodu a demokracii, přesto se část politiků nechá unést touto módní vlnou, povzbuzovanou především novináři a má to potom praktický dopad v konkrétních exportních teritoriích.

Řekl bych i druhý konkrétné případ a to je moderní politická móda dalajlámismu, to znamená vzývání dalajlámy. To v žádném případě není úvaha o tom, že máme vyměnit naší proexportní politiku za politiku podpory lidských práv. Podpora lidských práv nadále musí zůstat klíčovou komponentou naší zahraniční politiky.

Ale není žádný důvod podívat se tváří v tvář skutečnosti, která je - a sice opět -, že vzývání tohoto politického směru není podporou svobody a demokracie, při všech jaksi sympatiích ke kulturní autonomii Tibeťanů, ale je to vzývání režimu vlády, který by pravděpodobně neměl demokratický charakter, který by měl polofeudální teokratický charakter se silnými autoritativními prvky.

A pokud se naprosto nevhodně toto podporuje, tak samozřejmě může být potom teoreticky zpochybněna česká politika, která razí politiku jedné Číny - a tu my razíme.

A jsem přesvědčen, že těmito umělými problémy si nemáme házet klacky pod nohy, protože je to mimo jiné i ve prospěch naší ekonomiky. Ale není to žádný kšeft, žádný deal, na základě kterých obětujeme svou politiku podpory lidských práv, protože v těchto případech o žádná lidská práva nejde, jde pouze o módní teorie, na které nemáme hloupě naskakovat...“

Schwarzemerg ihned v Lidových novinách premiéra vyplísnil:

„Tohle už je na mě moc. Po takovém úletu mám obavy z dalšího osudy vlády,“ tvrdí ministr zahraničí.

Je to úlet. Ale hrozivý! Pokud má vláda pokračovat v takovém stylu, mám z jejího dalšího vývoje a osudu velké obavy.

Protože ten projev mezi řádky říká, že třeba v případě exportu jde o to, hodit v případech velkých mocností otázku lidských práv přes palubu. Všude to bude interpretováno jednoznačně: že se nechceme dotýkati velkých a bohatých států.

Jsem z toho zděšený. Vždyť v otázce Tibetu se tam přebírá čínská propaganda, jako kdyby šlo o to, nastavit stav z před x let. O to ale vůbec nejde. Toto vyjádření je poklona před režimem. A já stále doufám, že žádný český ministr zahraničí nikdy neskloní hlavu před velmocemi, pokud půjde o lidská práva. Proti diktátorům se musí postupovat stejně, ať jsou jakkoli velcí.“

Ponechme stranou, že Schwarzenberg vědomě Nečasova slova překroutil. Je to v krátké době podruhé, co premiéra kritizoval (nedávno na poradě diplomatů). To, co se podařilo zosnovat Západu v nevelkém Srbsku, z něhož bylo za pomoci zločinů Schwarzenbergova chráněnce Thaçiho a zahraniční intervence ukradeno Kosovo, to se nemůže podařit v Číně. Náš ministr zahraničí by měl vzít na vědomí, že si nikdo nemůže dovolit zpochybňovat územní celistvost jedné z nejmocnějších zemí světa. Tady nejde o lidská práva, ale o respektování politiky jedné Číny. Když si odmyslíme Havlovy postmoderní a duchařské úlety s dalajlámou, tak není možné se takto vměšovat do vnitřních věcí supervelmoci.

Není to rezignace na nezávislou zásadovou politiku, naopak. Neměli bychom za zády USA, které se k Číně chová – jakožto ke svému „hlavnímu akcionáři“ – s respektem, poštěkávat jako mopslík, jenž nedosáhne ničeho jiného, než odplaty, zejména hospodářské. Myslím, že kdyby to vůbec Číně stálo zato, že by našla spoustu argumentů k porušování lidských práv v České republice. Měli bychom si zamést před vlastním prahem.

Totéž platí o Rusku. Ani Německo s Francií nechodí do zbytečné konfrontace. Vědí, že musí tohoto velkého evropského (i asijského) hráče respektovat. Nemusíme schvalovat vše, co Rusko představuje. Rusové nám svůj model nevnucují. Ale je urážlivé, u vědomí nepochybné autority, jakou Putin v Rusku má, když odmítáme vzít na vědomí, že Rusové Putina chtějí, ať si o jejich volbách myslíme cokoliv. A nezaznamenal jsem, že by Putin nebo jeho administrativa kritizovala, že na rozdíl od nich máme vládu, kterou nikdo nechce.

Tato havlovská arogantní politika, kterou teď k naší škodě aplikuje Schwarzenberg, nám už způsobila spoustu zbytečných škod. Opuštěné trhy za nás převzaly západní firmy bez ideologických předsudků. Jako bychom si neuvědomovali, jaký – nejen - surovinový význam pro nás Rusko má. Vzpomeňme na Topolánka, který také rád na Putina poštěkával. A když ten nechal zastavit kvůli kšeftům Tymošenkové kohoutky, nevěděl - v pozici formálního šéfa EU – jak se Vladimiru Vladimiroviči vlichotit.

A Pussy Riot? Těm nestoudnicím snad nemůže fandit žádný slušný, natož konzervativně založený člověk, i když s výší trestu nemusíme souhlasit. Schwarzenberg tím na sebe proradil, že je mu dobrá každá hůl, když s ní chce senilně mávat směrem k Rusku.

Jenže on není nějaký potrhlý důchodce, kompenzující si všechny křivdy světa (a Drábkův přízrak). On je ministr zahraničí! A zároveň však je - po smrti Havla - největším škůdcem polistopadovéo vývoje. Škody, které Schwarzenberg napáchal, nejen na exportu, se už ani nedají vylíčit.

Mám však obavu, že Suchý Hadr Nečas jej k pořádku přivést nedokáže.