Lobkovický palác prý odklepnut Němcům. Za hubičku

Dopustíme, aby Schwarzenberg s Kalouskem připravili náš stát a naše potomky o další architektonický a historický skvost nevyčíslitelné hodnoty? Prý už je rozhodnuto i o ceně, jež má činit směšných 670 miliónů korun.

Lobkovický palác

Připomeňme si, co před dvěma lety doslova řekl Kalousek: „Já jsem řekl, že bych nikdy nesouhlasil s prodejem. Prodej sám o sobě by mně vadil. Nicméně, je-li to výměna majetku, Česká republika získá významnou nemovitost v Berlíně.“

A jak se má situace dnes? Půjde o prodej, o žádnou výměnu. Ostatně, jaká by to musela být nemovitost, aby vyvážila tuto barokní kulturní památku z počátku18. století? A tak žádnou významnou nemovitost v Berlíně nezískáme. Naopak máme koupit pozemek v Berlíně za 250 miliónů korun, tedy – teď se podržte! – za 107.759 Kč za metr čtvereční!

Ale nejásejte, že nám něco zbude. Zároveň je plánována výstavba našeho nového velvyslanectví v Berlíně s předběžným odhadem nákladů ve výši 260 miliónů korun. Jak známe naše ekonomické ekvilibristy, nepochybuji, že stavba se dvakrát až třikrát prodraží (viz třeba Justiční areál Brno).

Máme sice prodat ostatní české diplomatické nemovitosti v Německu. Tohoto holuba na střeše si ministerstvo zahraničí cení na 650 miliónů korun. Největší částku z toho má tvořit stávající české velvyslanectví v Berlíně, což je v podstatě panelák. Srovnatelné jsou však pouze předjednané ceny, nikoliv hodnota Lobkovického paláce a této stavby z dob NDR.

Takže po Kalouskově „výměně“ historického paláce za socialistický panelák by doplatek kupní ceny za palác nepochybně padl na prodražení stavby nového velvyslanectví. Jinak to prostě ve státním režimu hospodaření dopadnout nemůže.

Obhájci tohoto pro Německo výhodného kšeftu budou jistě argumentovat tím, že palác nikdo z Prahy neodveze. Uvědomují si však tito lidé, kteří stejné argumenty používali i při privatizaci, že tím vlastně říkají, že je lhostejné komu co patří? Jak vidno, němečtí investoři ani německý stát si to nemyslí.

A pokud má platit tržní ekonomika, je cena vždy více otázkou nabídky a poptávky než nějakých účelových odhadů. A poptávka je mimořádná. Bohaté Německo má eminentní zájem tuto budovu i s pozemkem koupit, a to ze symbolických důvodů německého sjednocení. Dalo by se říci, že „za každou cenu“. Takže by to chtělo možná nulu navíc. Nadto je vůbec k závažné diskusi, zda máme v Praze stát o symbol „velkého Německa“.

Možná si někdo myslí, že jsem to s tím desetinásobkem v řádu miliard přehnal. A já vám nakonec prokážu, že ani náhodou. Myslíte, že tento historický architektonický „klenot“ nemá cenu ani jednoho dvacetiletého německého fotbalisty?

Tak vám povím, že jen za odstupné Maria Götzeho pro Borusii Dortmund zaplatil Bayern Mnichov 960 miliónů korun, tedy skoro 1,5 násobek ceny Lobkovického paláce! Za jediného fotbalistu, jehož znají jen lidé, kteří se zajímají o fotbal. I když je to výborný fotbalista, nejde o žádného Messiho nebo Ronalda, které znají všichni.

Co je krátká kariéra jednoho fotbalisty proti hodnotě třistaletého paláce? Ptejme se Schwarzenberga s Kalouskem!