Kdy už věřitelé Řecka pochopí, že jejich pohledávky zkrachovaly?

Evropská unie vůči Řecku stále uplatňuje pštrosí politiku. Poslední summit se závěrem, že EU si přeje Řecko v eurozóně, avšak Řecko „hodné“ – tedy zodpovědné ke svým věřitelům až za hranici masochismu vedoucího zemi k sebezničení.

Symbol "asketismu" Řeků

Řecko by dávno zkrachovalo, kdyby nezodpovědní věřitelé - zejména německé, francouzské a belgické banky - neprodlužovali jeho agónii s motivací blízkou hyenám; tedy ohlodat oběť až na kost.

Politici EU si zase nevědí rady, jak to udělat, aby těžko odvratitelný odchod Řecka z eurozóny nepoškodil společnou měnu a při jeho přiznaném krachu právě prostřednictvím eura nepřenesl jeho nesplacené a nesplatitelné dluhy na všechny členy. Nedivme se. Euro byl politický projekt a je ekonomicky neřešitelný.

Narazila však kosa na kámen. Po volbách se ukázalo, že euroservilní politici, kteří jsou ochotní s Evropskou unií hrát tuto hru na úkor budoucnosti Řecka, nemají většinu. Marně budou posilujícím – dříve okrajovým – stranám nadávat do extrémistů. Opakované volby revoltu Řeků ještě více odhalí.

Řecko, které si bude na dlouhá desetiletí utahovat opasky bez perspektivy zlepšení, aby se věřitelé nasytili, prostě neexistuje. Vy byste věřili, že vás vyžraný socialista a eurokolaborant Evangelos Venizelos (viz obrázek nahoře), který dělal ministra financí, dovede za cenu obětí – ne jeho, ale vašich – ke světlým zítřkům?

Realita se obejít nedá a Řecko je nezávisle na tanečcích EU ve faktickém krachu. Ekonomiku ošálit nelze a každé lavírování se vymstí tím více, čím je delší.

V Řecku ještě bude „veselo“. A Evropská unie se tváří, že to nevidí. Její akceschopnost, kdy se zmítá mezi rozporuplným francouzským a německým pojetím, je tragická. To ostatně platí o všech reálných oblastech, v nichž se nejedná o plamenné kecy o evropské rodině, společných zájmech a osvícené cestě k utopickým světům. To jim jde...

Ceterum autem censeo Unionem Europaeam esse delendam!