Jsem nekuřák, ale už mám té buzerace dost!

Nesnáším, když si jakákoliv „autorita“ činí nárok „pečovat o mé dobro“. Vždy jsou za tím kolektivistické ambice omezovat a „vychovávat“ jednotlivce, brát mu možnosti svobodného rozhodování a položit je na oltář nějaké ideologie nebo sociálního fanatismu.

Byl jsem kdysi naivní, když jsem tyto metody připisoval hlavně komunistické totalitě. Jak vidno, podobný přístup se snoubí velice dobře i s „politickou korektností“, kterou na nás aplikují věrozvěstové „dobra“ a soudobí sociální inženýři. Mnohdy to jde až za hranice, za něž si nedovolili jít ani komunisté.

Po dvaceti letech se zase buzerace vrátila. Je sice jiná, ale nikoliv menší než tehdy. A masivní propaganda zase našla své oběti i u „ovčanů“, kteří ke svému životu potřebují co nejvíce ohrádek. Svoboda je pro ně z vlčího světa, nikoliv doplňkem zodpovědnosti. A tak každou buzeraci vítají.

Kuřák – ani jiný uživatel svobod – by neměl obtěžovat druhé. Ale stávající regulace už přesahují tuto hranici. A s vlastním zdravím si může nakládat každý podle svého. Pokud by to stát myslel upřímně, musel by vysokou spotřební daň od kuřáků odvádět do systému zdravotního pojištění, což nedělá.

Místo toho parazituje na kouření, které udatně „potírá“, aby odůvodnil další zvyšování daní. Jinak by se zákazy přece nemohly týkat elektronických cigaret, ale naopak. Pokud chce regulovat i tyto náhražky, pomáhá vlastně výrobcům klasických cigaret a svým daňovým zájmům. Zdraví je jen záminkou.

Není to samozřejmě žádné české specifikum. K nám to sice jde většinou prostřednictvím EU, ale vyspělý svět chce asi zničit sám sebe. Kdysi jsme USA brali jako doménu a vzor svobody. Už to dávno neplatí, mnohé nesmysly se šíří právě odtamtud. Jestliže chce newyorský starosta regulovat prodej slazených nápojů, jde už o stupiditu nejvyššího ražení, pokud by se tedy nejednalo o vrchol arogance (zdroj iDnes).

Prý chce předcházet tloustnutí populace. Ale usvědčuje se, je posedlý i jinými zákazy. Takoví „spasitelé“ by se vůbec neměli dostat k moci. Škodlivých vlivů na zdraví člověka je nespočet. I sport je velmi rizikovým faktorem, který může ohrozit zdraví. Nakonec samotný život je největším rizikem. A každý by měl mít právo jej prožít podle svého, tedy mít právo být třeba obézní, pokud tím nenarušuje svobody jiných.

Někdo sportuje, někdo se nezdravě stravuje, někdo kouří, někdo se přepracovává, někdo se stresuje, někdo flámuje, někdo smilní... Budeme potírat všechny? Nejhorší jsou obecné zákazy a příkazy, které mají za cíl „řešit“ nějaký dílčí exces. Většinou se jedná jen o záminku pro buzeraci všech.

Naši "ochránci" jsou právě těmi, jichž bychom se měli bát nejvíce!