Bursík prolamuje limity

Bursík je po Václavu Havlovi největším licoměrníkem české politiky. Ne nadarmo oba jedou na stejné vlně, jak co se týká okázalého moralizování, tak tahem na majetek i moc. Ale věkem je dáno, že právě Bursík prolamuje všechny limity zásad a důvěryhodnosti.

Chudák Liška. Tohoto člověka mi sice líto není, ale bude dalším mezi zrazenými, kteří budou lemovat Bursíkův návrat do politiky, z níž nikdy ve skutečnosti neodešel. Také Havlovu cestu lemovali zrazení a zneužití (Dubček, Komárek,...Olga).

Připomeňme si, co Bursík říkal po debaklu ve volbách do evropského parlamentu: „Předseda strany nese primární odpovědnost za výsledky politické strany a já se s tou kampaní spojuji a vnímám to tak, že nesu primární zodpovědnost za výsledek strany. Je čas, aby stranu do parlamentních voleb vedl někdo jiný.“

Naivní Ondřej Liška tehdy se zalykal superlativy: „To, co učinil Martin Bursík, nemá moc v České republice a české politice obdoby. Být takto konsekventní a vytvořit prostor pro možnost obnovy důvěru ve Stranu zelených bez ohledu na vlastní politickou dráhu, to si myslím, že je úplně mimořádné.“ Cha cha.

Ještě počátkem února se prý Bursík snažil protlačit na pražskou kandidátku svou partnerku Jacques hrozbou: „Pokud nebude kandidovat Kateřina, stáhnu se také.“ Kateřina – Biomasa však skončila až na nevolitelném šestém místě a uraženě odstoupila.

A co se nestalo? Bursík prolomil další ze svých slibů – tentokrát v podobě „hrozby“ – a ohlásil svou kandidaturu na pozici lídra pro květnové volby do Poslanecké sněmovny v Ústeckém kraji, kterou také získal.

Naivní by bylo veřit, že nešlo o pečlivě připravenou akci, jejíž obětí se měl stát i premiér Fischer, Bursíkem nařčený z korupčních vazeb na zájmy o prolomení těžebních limitů. A Bursík chce přece farizejsky sbírat body u severočeských voličů proklamací, že se staví proti bourání dalších vesnic. Proto také kampaň symbolicky povede z Horního Jiřetína.

Ten člověk se neštítí ničeho. Chtěl bych, aby si zejména severočeští voliči uvědomili, že žábou na prameni, která je nejvíce ohrožuje, je právě Strana zelených a zejména Bursík. Jsou to oni, kdož militantně bránili a brání řešení energetického problému jadernou energetikou.

Divil bych se, kdyby Bursík neprofitoval na nesmyslech typu fotovolvatické nebo větrné energetiky. Zatím se provalilo pouze to, že tento pan „čistý“ radil za milión a půl právě těžařům, tedy Mostecké uhelné společnosti, a to ještě v době, kdy byl také poradcem ministra Ambrozka.

Ať už je to jak chce, tak i bez poradců musí být všem jasné, že „zelená energetika“ je sice dobrý kšeft na účet nás všech, ale s vyloučením jaderné energetiky se bez uhlí neobejdeme. Kdo bude volit věrolomného Bursíka, bude volit prolomení těžebních limitů.